Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2024, sp. zn. 21 Cdo 565/2024, ECLI:CZ:NS:2024:21.CDO.565.2024.1
Datum: 10.12.2024 Sp. zn.: 21 Cdo 565/2024 Nejvyšší soud
Za dohodu o mimosoudním jednání ve smyslu ustanovení § 647 o. z. je třeba považovat právní jednání, z něhož vyplývá shodná (oboustranná) vůle stran vést jednání o určitém právu nebo o okolnostech jej zakládajících, jehož cílem je vyřešit situaci jinak než podáním žaloby k soudu. Taková dohoda může být uzavřena nejen výslovně, ale i jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoby chtěly projevit.
Uzavření dohody o mimosoudním jednání mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem nemá vliv na původní délku dvouměsíční prekluzivní lhůty k podání žaloby o neplatnost rozvázání pracovního poměru (§ 72 zák. práce), která v době této překážky neběží (nezačne běžet) a jejíž běh pokračuje až po odpadnutí překážky tím, že zaměstnavatel nebo zaměstnanec výslovně odmítne v mimosoudním jednání pokračovat; zbývá-li po odpadnutí překážky méně než 5 dnů do uplynutí lhůty, neskončí tato lhůta dříve než za 10 dnů ode dne, kdy začala znovu běžet.