Sešit č. 5/2005

Rozhodne-li zaměstnavatel nebo příslušný orgán o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce, není nadbytečnost zaměstnance, kterému byla dána výpověď z pracovního poměru podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. c) zákoníku práce, v příčinné souvislosti s tímto rozhodnutím, jestliže předpokládané (organizační změnou stanovené) snížení stavu zaměstnanců má nastat jinak (bez nutnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí), například v důsledku výpovědi podané jiným zaměstnancem nebo uplynutím sjednané doby v pracovním poměru uzavřeném na dobu určitou u jiných zaměstnanců.

K zániku práva na oddělené uspokojení ze zástavy (§ 28 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů) získaného věřitelem v posledních dvou měsících před podáním návrhu na prohlášení konkursu anebo po podání tohoto návrhu, dochází ve smyslu ustanovení § 14 odst. 1 písm. f) tohoto zákona i tehdy, je-li prohlášen konkurs na majetek zástavního dlužníka (vlastníka zástavy), který není osobním dlužníkem; to neplatí, jestliže zástava nebyla sepsána do konkursní podstaty takového zástavního dlužníka nebo jestliže z ní byla vyloučena.

Řízení o zrušení zápisu o výmazu obchodní společnosti z obchodního rejstříku a o jejím vstupu do likvidace a jmenování likvidátora (§ 75b obch. zák.), je ve smyslu § 200e o. s. ř. a § 9 odst. 3 písm. b) o. s. ř. řízením ve statusové věci obchodní společnosti. Likvidátor jmenovaný soudem v řízení o zrušení zápisu o výmazu obchodní společnosti z obchodního rejstříku a o jejím vstupu do likvidace a jmenování likvidátora (§ 75b obch. zák.), se stává účastníkem takového řízení až dnem, kdy soud rozhodl o jeho jmenování; není rovněž osobou oprávněnou k podání odvolání proti rozhodnutí soudu o zrušení zápisu o výmazu obchodní společnosti z obchodního rejstříku a o jejím vstupu do likvidace. Účastníkem řízení o zrušení zápisu o výmazu obchodní společnosti z obchodního rejstříku a o jejím vstupu do likvidace a jmenování likvidátora, je ve smyslu § 75b odst. 2 obch. zák., § 19 o. s. ř., části věty za středníkem, o. s. ř. a § 94 odst. 1 o. s. ř. i vymazaná obchodní společnost. Osobami oprávněnými jednat v řízení o zrušení zápisu o výmazu obchodní společnosti z obchodního rejstříku a o jejím vstupu do likvidace a jmenování likvidátora za vymazanou obchodní společnost jsou ti, kdo k tomu byli oprávnění ke dni jejího výmazu z obchodního rejstříku. Jestliže podle rozhodnutí, jímž soud podle § 75b odst. 2 obch. zák. zrušil zápis o výmazu obchodní společnosti z obchodního rejstříku, rejstříkový soud zapsal do obchodního rejstříku, že došlo k obnovení společnosti, platí zákaz zrušit po vzniku společnosti rozhodnutí, jímž se povoluje zápis společnosti do obchodního rejstříku, formulovaný v § 68a odst. 1 obch. zák., i pro takové rozhodnutí. Rozhoduje-li soud o zrušení zápisu o výmazu obchodní společnosti z obchodního rejstříku (§ 75b odst. 2 obch. zák.), učiní tak výrokem, podle kterého: "Zápis o výmazu (ve výroku označené) obchodní společnosti z obchodního rejstříku vedeného (ve výroku označeným) krajským soudem, se zrušuje." Právo zrušit pravomocné usnesení rejstříkového soudu o výmazu obchodní společnosti z obchodního rejstříku soud, který rozhoduje podle § 75b odst. 2 obch. zák., nemá.

Bylo-li u provozovatele garáže v hmotněprávní lhůtě (§ 436 obč. zák.) uplatněno právo na náhradu škody způsobené na konkrétním voze tam oprávněně umístěném, právo nezaniká bez zřetele k tomu, zda je uplatnil vlastním jménem jeho majitel, jemuž vznikla škoda, nebo ten, kdo smlouvu s provozovatelem uzavřel a vůz tam umístil.

Přihlášená daňová pohledávka zajištěná zákonným zástavním právem, jehož rozsah byl rozhodnutím správce daně o tom, na které věci, popřípadě pohledávky daňového dlužníka se zástavní právo uplatňuje, vymezen do 1. 1. 2001, se ve výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti, jenž se spravuje občanským soudním řádem účinným po 1. 1. 2001, uspokojuje v pořadí, jež nabyla podle § 72 odst. 2 písm. a) až c) zákona č. 337/1992 Sb., ve znění účinném do tohoto dne.

Je-li notářský zápis se svolením k vykonatelnosti obsažen v téže listině jako notářský zápis o právním úkonu, případně představují-li formálně zápis jediný, je takový zápis titulem pro soudní výkon rozhodnutí podle § 274 písm. e) o. s. ř. i v případě, že v projevu vůle, jímž dlužník k vykonatelnosti svoluje, jsou závazek, oprávněná a povinná osoba a právní důvod, předmět a doba plnění označeny odkazem na právní úkon. Předpokladem toho, aby takovýto zápis bylo možno soudně vykonat, je, aby samotný právní úkon náležitosti požadované ustanovením § 274 písm. e) o. s. ř. obsahoval, a aby se svolení k vykonatelnosti vztahovalo právě k povinnostem z tohoto právního úkonu vyplývajícím.

Žalobu, jíž se manžel domáhá vyloučení věci z výkonu rozhodnutí na základě tvrzení, že výkonem rozhodnutí byl postižen majetek, který nabyl za trvání manželství za peněžní prostředky, jež získal darem, je třeba posoudit podle ustanovení § 267 odst. 1 o. s. ř., nikoliv podle § 267 odst. 2 o. s. ř. O takový případ jde i tehdy, jestliže manžel povinného za trvání manželství nabyl věc jako vydražitel v režimu dobrovolné dražby, který včas uhradil cenu dosaženou vydražením penězi nabytými darováním; okolnost, že na potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu dražby podle § 31 odst. 1 zákona č. 26/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů připojil podpis i povinný, je zde bez významu.