část trestní

S ohledem na zásady vyjádřené v čl. 8 Listiny základních práv a svobod (č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.) je třeba při zajištění hledané osoby omezením její osobní svobody pro účely rozhodnutí o vydávací vazbě ( § 381 odst. 1 tr. ř.) postupovat analogicky podle ustanovení § 76 a 77 tr. ř. o zadržení. Tato ustanovení se však aplikují přiměřeně tak, aby byly respektovány zvláštnosti extradičního řízení. To především znamená, že pro odevzdání této osoby soudu platí lhůta 48 hodin od jejího zadržení ( § 76 odst. 4, § 77 odst. 1 tr. ř., čl. 8 odst. 3 Listiny) a že po jejím zadržení před podáním návrhu soudu na vzetí do vazby bude tato osoba státním zástupcem vyslechnuta ( § 76 odst. 3, § 379 odst. 3, § 381 odst. 1 tr. ř.). Předseda senátu je povinen vyslechnout zadrženou osobu, která byla soudu odevzdána, a do 24 hodin od doručení návrhu státního zástupce o něm rozhodnout ( § 77 odst. 2, § 381 tr. ř.).

Telefonní hovor nelze považovat za věc ani ve smyslu ustanovení § 89 odst. 13 tr. zák., neboť ovladatelná přírodní síla (elektrická energie) je při dopravě zpráv využívána pouze jako prostředek k přenosu informací. Jde o telekomunikační službu poskytovanou k tomu oprávněnou právnickou osobou za stanovenou úhradu (poplatek). To je významné z hlediska úvah, zda je naplněna skutková podstata těch trestných činů, jejichž zákonným znakem je pojem “věc” (např. § 247 a § 248 tr. zák.). Pokud je neoprávněným telefonováním, které má znaky trestného činu podvodu podle § 250 tr. zák., způsobena škoda, je třeba při stanovení její výše vycházet z ceny, za jakou se tato služba v době a místě činu poskytuje (podle telefonního sazebníku). Ustanovení § 89 odst. 12, věty první, tr. zák. se zde použije analogicky.

Nepodaří-li se soudu rozhodnout podle § 60 odst. 1 tr. zák., že odsouzený vykoná původně podmíněně odložený trest odnětí svobody, před uplynutím jednoho roku od konce zkušební doby ( § 60 odst. 3 tr. zák.), musí dříve, než rozhodne po této lhůtě, jako předběžnou vyřešit otázku, zda na tom měl podmíněně odsouzený vinu. Teprve když zjistí, že překážka pro rozhodnutí byla na straně odsouzeného, může v uvedeném smyslu rozhodnout, přitom je tak povinen učinit bez zbytečných průtahů poté, co tato překážka odpadne.

I. Jednočinný souběh trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 201 písm. b) tr. zák. s trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák. není vyloučen.

II. Sdružení osob ve smyslu § 829 občanského zákoníku nemá právní subjektivitu a není právnickou osobou. Fyzické osoby v takovém sdružení, pokud provozují podnikatelskou činnost podle zvláštního zákona, lze ve smyslu § 89 odst. 16 tr. zák. považovat pro účely trestního zákona, tedy i jeho ustanovení § 128 odst. 2, za organizaci.

Vzhledem k tomu, že trestní příkaz má povahu odsuzujícího rozsudku ( § 314e odst. 5 tr. ř.) lze v případě, kdy skončilo trestní stíhání pravomocným trestním příkazem, povolit obnovu řízení, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 278 odst. 1, popř. v § 278 odst. 4 tr. ř. Důvodem pro povolení obnovy řízení nemůže tedy být okolnost, že nebyly splněny podmínky pro vydání trestního příkazu záležející ve spolehlivě prokázaném skutkovém stavu věci ( § 314e odst. 1 tr. ř.), pokud vyplývala ze skutečností a důkazů známých již v době rozhodování soudu.

Při rozhodování o zápočtu vazby u odsouzeného k nepodmíněnému tretu odnětí svobody ( § 38 odst. 1 tr. zák.), jehož vazbě na území České republiky předcházela vazba, popřípadě jiné omezení na svobodě pro týž skutek v cizině, je třeba opatřit podklady pro zjištění, po jakou dobu byla osobní svoboda odsouzeného v cizině omezena, a tuto dobu podle § 22 odst. 1 tr. zák. do uloženého trestu započítat.