část trestní

Aj pri rozhodovaní o prepustení z ochranného protialkoholického liečenia podla § 333 tr. por. musí súd zistiť skutočný stav veci v zmysle § 2 odst. 5 tr. por.; nemôže sa teda spokojiť iba s oznámením liečebne, že ochranná liečba skončila, ale musí si zaobstarať odborné lekárske vyjadrenie o priebehu liečenia a o tom, či ochranné liečenie splnilo svoj účel.

V ustanovení § 171 odst. 1 písm. a) tr. zák. nie je zahrnuté také konanie, keď niekto zmarí alebo podstatne sťaží výkon rozhodnutia štátného orgánu tým, že neodstráni vec, ktorej sa také rozhodnutie týka. Preto ak výkon úradného rozhodnutia spočíva v tom, že konkrétna vec je odstránená, nie je konaním, ktoré naplňuje znaky trestného činu marenia výkonu úradného rozhodnutia podla § 171 odst. 1 písm. a) tr. zák., keď niekto túto odstránenú vec uvedie do pôvodného stavu, aký bol pred výkonom rozhodnutia.

Trest zákazu činnosti začíná zásadně právní mocí rozsudku. Doba, po níž odsouzený k tomuto trestu uložený zákaz nerespektuje, neprodlužuje dobu výkonu tohoto trestu. Tuto dobu prodlužuje pouze výkon nepodmíněného trestu odnětí svobody, pokud vedle něl byl uložen zákaz činnosti (§ 49 odst. 3 tr. zák.). Zákonné podmínky pro podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti podle § 61 odst. 3 tr. zák. nejsou splněny, nerespektoval-li odsouzený během výkonu tohoto trestu vyslovený zákaz. Porušování uloženého zákazu může podle okolností zakládat i trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák.

Při stanovení výše škody způsobené při dopravní nehodě, je soud povinen přezkoumat správnost vyúčtování opravy motorového vozidla zejména v tom směru, zda způsobené škody nebylo využito k opravě motorového vozidla nad rámec jeho poškození trestným činem, tj. i k opravě, resp. výměně součástek opotřebených jeho běžným používáním. Z ustanovení § 422 odst. 2 obč. zák. vyplývá, že soud v adhézním řízení může přiznat náhradu jiné škody jen, když jde o škodu způsobenou úmyslným jednáním.

K spolupachatelství na trestném činu neoprávněného užívání věci z majetku v socialistickém vlastnictví podle § 133 tr. zák., spáchaném zmocněním se motorového vozidla.

Obecné nebezpečí ve smyslu § 180 odst. 1 tr. zák. není způsobeno již pouhým řízením autobusu obsazeného cestujícími opilým řidičem, nýbrž až tehdy, hrozila-li v důsledku opilosti řidiče bezprostředně havárie nebo došlo-li při takové jízdě skutečně k havárii. V tom případě bylo způsobeno obecné nebezpečí i tehdy, nebyl-li nikdo z cestujících zraněn nebo nebyla-li ani způsobena věcná škoda.

Trestný čin neposkytnutí pomoci podle § 208 tr. zák. je dokonán již tím, že řidič dopravního prostředku neposkytne po dopravní nehodě, na níž měl účast, potřebnou pomoc osobě, která při nehodě utrpěla újmu na zdraví, pokud tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného. Pro spáchání tohoto trestného činu není rozhodné, jaké důsledky mělo nesplnění této povinnosti řidiče pro postiženou osobu, ani zda pomoc mohl poskytnout někdo jiný. Potřebná pomoc ve smyslu uvedeného ustanovení může záležet podle okolností případu např. i v přivolání sanitního vozu nebo orgánu SNB.