část trestní

Jestliže je řidičské oprávnění a řidičské dovednosti zneužíváno k páchání trestné činnosti proti majetku v socialistickém i v osobním vlastnictví, která je takovým způsobem usnadňována, je třeba účinnost trestu zvýšit zpravidla též uložením trestu zákazu činnosti řídit motorová vozidla.

Trest zákazu činnosti lze vyslovit jen ohledně takové činnosti, v souvislosti s kterou se pachatel dopustil trestného činu. Tato souvislost musí být přímá, bezprostřední. Nestačí, že pachatel projeví trestným činem morální nezpůsobilost k výkonu činnosti.

I. Prostředkem k provozování výdělečné činnosti k soukromému obohacení pracovníkem socialistické organizace na úkor této organizace ve smyslu znaků trestného činu zneužívání socialistického podnikání podle § 120 tr. zák. může být i forma vedlejšího pracovního poměru v jiné socialistické organizaci, byť tento vedlejší pracovní poměr byl uzavřen bez souhlasu socialistické organizace, u níž je pachatel v pracovním poměru ( § 70 odst. 2 zák. práce). Při posouzení, do jaké míry pracovník socialistické organizace zneužil tohoto pracovního poměru k provozování výdělečné činnosti k soukromému obohacení na úkor organizace, je třeba přihlédnout též k tomu, zda organizace byla schopna sama zabezpečit realizaci pachatelem provedených prací v rámci své kapacity a mzdových možností. Pokud pachatel prováděl výdělečnou činnost k soukromému obohacení zčásti na úkor organizace, zčásti nad rámec možnosti organizace k zajištění realizace pachatelem provedených prací, přichází v úvahu posouzení jeho trestné činnosti zčásti jako trestného činu zneužívání socialistického podnikání podle § 120 tr. zák., zčásti jako trestného činu nedovoleného podnikání podle § 118 tr. zák. v reálném souběhu. II. Zneužívání socialistického podnikání na úkor socialistické organizace zahrnuje ty případy, kdy organizace je výdělečnou činností pachatele poškozována na zisku, resp. jinak je mařeno plnění jejích úkolů. pokud pachatel poškozuje svou výdělečnou činností socialistickou organizaci v jiném směru, není vyloučen jednočinný souběh s jiným trestným činem, jehož znaky pachatel naplnil. Jestliže tedy pachatel, odpovědný hospodářský pracovník, při své výdělečné činnosti pro jiné socialistické organizace, provozované na úkor socialistické organizace, u níž je pracovníkem, užíval neoprávněně mechanismů a zařízení této socialistické organizace a obohatil tak tyto jiné organizace o hodnotu režijních nákladů, které byly vyčísleny částkou 182 800,40 Kčs, naplnil znaky trestného činu porušování povinnosti při nakládání s finančními a hmotnými prostředky podle § 127 odst. 1,3 tr. zák. v jednočinném souběhu s trestným činem zneužívání socialistického podnikání podle § 120 tr. zák. III. K naplnění znaků okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby uvedené v § 118 odst. 2 písm. a) tr. zák., totiž že pachatel používal k nedovolenému podnikání jiného jako pracovní síly nestačí jen okolnost, že neoprávněně provozoval ve větším rozsahu výdělečné podnikání s pracovní četou sedmi na něm závislých pracovníků. Je třeba též prokázat, že šlo o zdroj vykořisťování sloužící pachateli k získávání nadhodnoty.

I. K zániku trestnosti přípravy trestného činu padělání a pozměňování peněz podle § 140 odst. 1 al. 2 tr. zák. nestačí, že spolupachatel dobrovolně upustil od dalšího jednání směřujícího k spáchání trestného činu, avšak současně neodstranil nebezpečí, které vzniklo zájmu chráněnému trestním zákonem z podniknuté přípravy, když padělané peníze měl v úmyslu odevzdat druhému spolupachateli, od něhož je převzal, a umožnil mu tak event. pokračování v trestné činnosti. II. Udávání 120 kusů padělaných padesátidolarových bankovek zpravidla nenaplní znaky okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby uvedené v § 140 odst. 2 písm. b) tr. zák., totiž že trestný čin byl spáchán ve značném rozsahu. Při výkladu tohoto znaku nelze vycházet z peněžité částky v tuzemské měně, za kterou měly být padělané peníze cizí měny prodány, jestliže jde o cenu na černém trhu neodpovídající kursovní hodnotě cizí měny. III. Devizový tuzemec, který drží valuty, resp. jiné devizové prostředky pro jiného, není povinen nabídnout je k odkupu devizové bance ve smyslu § 15 odst. 1 písm. b) zák. č. 142/1970 Sb., o devizovém hospodářství. Nabytím ve smyslu tohoto ustanovení se rozumí zpravidla získání valut, resp. jiných devizových prostředků do vlastnictví, nikoli jejich držba pro jinou osobu. Výjimečně může být za nabytí ve smyslu § 15 odst. 1 písm. b) zák. č. 142/1970 Sb., které zakládá povinnost držitele nabídnout devizové bance k dokupu devizové prostředky, považováno takové získání devizových prostředků devizovým tuzemcem, při kterém se devizový tuzemec sice právně nestal jejich vlastníkem, avšak může s nimi volně disponovat jako vlastník. Osoba, která drží valuty, resp. jiné devizové prostředky pro jiného a sama nemá povinnost nabídnout je k odkupu devizové bance, může se však dopustit pomoci k trestnému činu ohrožení devizového hospodářství podle § 10 odst. 1 písm. c), § 146 tr. zák., jestliže převzala devizové prostředky za účelem jejich prodeje soukromým osobám od devizového tuzemce, který má nabídkovou povinnost ve smyslu § 15 odst. 1 písm. b) zák. č. 142/1970 Sb.

K dokonání trestného činu loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák. postačí užití násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí proti někomu v úmyslu zmocnit se cizí věci. Jestliže však úmysl pachatele směřoval k tomu, aby zmocněním se věci způsobil značnou škodu, avšak k takovému následku nedojde, jsou jeho jednáním naplněny jen znaky pokusu trestného činu loupeže podle § 8 odst. 1, § 234 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák.

Zhodnocení poznatků o rozhodování soudů o některých trestných činech proti svobodě se zvláštním zaměřením na trestný čin loupeže