část trestní

Ze samotného zákonného postavení prokuristy obchodní společnosti (§ 14 obchodního zákoníku) ještě nevyplývá jeho zákonná povinnost, aby za podnikatele zajistil řádné odvedení pojistného a jiných zákonných plateb státu. Tato povinnost však může vyplývat z jiného jeho postavení v obchodní společnosti.

Rozhoduje-li soud k návrhu ředitele věznice na přeřazení odsouzeného do mírnějšího typu věznice podle § 39b odst. 2 tr. zák. nevyžaduje se splnění doplňujících podmínek předpokládaných ustanovením § 39b odst. 6 tr. zák. pro případ přeřazení odsouzeného do věznice s mírnějším režimem na návrh odsouzeného. Není přitom rozhodující, že se odsouzený k návrhu ředitele věznice připojil, popř. že vedle něho podal i svůj vlastní návrh.

Jednočinný souběh trestného činu porušování předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou podle § 124 tr. zák. s trestným činem porušování práv k ochranné známce, obchodnímu jménu a chráněnému označení původu podle § 150 tr. zák. není vyloučen.

I. Jestliže řidič přijíždějící po vedlejší silnici nedá přednost v jízdě řidiči přijíždějícímu po hlavní silnici, odpovědnost za jejich střet a případné další následky je zásadně na řidiči, jenž přijel do křižovatky po vedlejší silnici.Jestliže však řidič na hlavní silnici jede rychlostí výrazně překračující maximální povolenou rychlost, čímž řidiči přijíždějícímu do křižovatky po vedlejší silnici znemožní, popř. podstatně ztíží, aby mu dal přednost v jízdě, pak není vyloučena jeho odpovědnost nebo spoluodpovědnost za případnou kolizi. II. Výrazné překročení nejvyšší povolené rychlosti jízdy motorového vozidla v obci (např. o více než 70 %) je porušením důležité povinnosti uložené řidiči motorového vozidla právními předpisy (§ 18 odst. 4 zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších právních předpisů), protože takové porušení má zpravidla za následek velmi reálné nebezpečí pro lidský život a zdraví.

Soud pro mládež rozhodující v trestní věci mladistvého v hlavním líčení ve věci samé není při ukládání výchovných opatření podle § 15 odst. 1, 2 písm. a), c), d) zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže, např. výchovných povinností, výchovných omezení, povinen vyžadovat souhlas mladistvého podle § 15 odst. 3 tohoto zákona. Výjimkou je uložení probačního programu, kde povinnost vyžadovat souhlas vyplývá z ustanovení § 17 odst. 2 písm. c) citovaného zákona.

Okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby, že obviněný spáchal čin nejméně se dvěma osobami, je po objektivní stránce naplněna, pokud se na posuzovaném činu podílejí vedle pachatele ještě alespoň dvě další osoby, tedy čin je spáchán součinností nejméně tří osob. Může přitom jít o jejich spolupachatelství nebo o jednání pachatele, a účastníků. Do takové součinnosti však nemůže být počítán účastník, jehož jednání se omezilo jen na formu návodu /§ 10 odst. 1 písm. b) tr. zák./. Z hlediska zavinění ve vztahu k této okolnosti je pro trestní odpovědnost nezbytné, aby pachatel o součinnosti s dalšími dvěma osobami věděl /§ 6 písm. b) in fine tr. zák., srov. dále č. 37/1965 Sb. rozh. tr./.