Sešit č. 4/2007

    42

    Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11.05.2006, sp. zn. 21 Cdo 3016/2005, ECLI:CZ:NS:2006:21.CDO.3016.2005.1

    Datum: 11.05.2006 Sp. zn.: 21 Cdo 3016/2005 Nejvyšší soud

    Také pracovní poměr založený volbou nebo jmenováním lze ukončit výpovědí podle ustanovení § 46 odst. 1 zák. práce*) nebo okamžitým zrušením podle ustanovení § 53 odst. 1 a § 54 odst. 1 zák. práce**) bez toho, že by před takovým ukončením pracovního poměru musel být zaměstnanec odvolán ze své funkce nebo se jí musel předtím vzdát.
    41

    Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27.04.2006, sp. zn. 29 Odo 251/2004, ECLI:CZ:NS:2006:29.ODO.251.2004.1

    Datum: 27.04.2006 Sp. zn.: 29 Odo 251/2004 Nejvyšší soud

    Poté, co zástavní dlužník přivodil zánik zástavního práva tím, že do konkursní podstaty osobního dlužníka v intencích § 27 odst. 5 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů uhradil zajištěnou pohledávku nebo složil cenu zástavy, již zástavní věřitel nemůže uspět s přihláškou pohledávky z titulu zástavního práva v konkursu vedeném na majetek zástavního dlužníka. Plní-li však zástavní dlužník do konkursní podstaty osobního dlužníka zástavou (tím, že ji umožní sepsat), má zástavní věřitel právo před zpeněžením zástavy přihlásit pohledávku z titulu zástavního práva (jako vázanou na splnění podmínky, že zástavní právo zanikne zpeněžením zastavených nemovitostí v konkursu vedeném na majetek zástavního dlužníka) i v konkursu vedeném na majetek zástavního dlužníka. S částkou, kterou zástavní dlužník do konkursní podstaty osobního dlužníka složil jako cenu zástavy nebo vyplatil zajištěnou pohledávku, správce konkursní podstaty nakládá jako s výtěžkem zpeněžení ve smyslu ustanovení § 28 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Zástavní věřitel, jehož zástavní právo tímto plněním zaniklo, má právo na vyplacení uvedené částky i v případě, že ke zrušení konkursu na majetek osobního dlužníka dojde dříve, než mu správce konkursní podstaty osobního dlužníka vyplatí (postupem podle § 28 odst. 4 uvedeného zákona) 70 % (čistého) výtěžku zpeněžení na něj připadajícího. Tuto částku vyplatí zástavnímu věřiteli i po zrušení konkursu správce konkursní podstaty osobního dlužníka, a to již bez omezení daného 70% klauzulí uvedenou v § 28 odst. 4 uvedeného zákona.
    40

    Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31.05.2006, sp. zn. 29 Odo 707/2004, ECLI:CZ:NS:2006:29.ODO.707.2004.1

    Datum: 31.05.2006 Sp. zn.: 29 Odo 707/2004 Nejvyšší soud

    Majetkem sloužícím k uspokojení pohledávek dlužníkových věřitelů, jehož existence brání vydání rozhodnutí o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku dlužníka (§ 12a odst. 4 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů), může být jako majetek patřící do konkursní podstaty i majetek ve vlastnictví jiných osob (§ 6 odst. 3 uvedeného zákona), včetně majetku, jímž tyto osoby zajišťují pohledávky vůči dlužníku (§ 27 odst. 5 uvedeného zákona). Jestliže konkursní soud zamítl dlužníkův návrh na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku dlužníka, aniž před vydáním takového rozhodnutí poskytl věřitelům dlužníka možnost vyjádřit se k majetkovým poměrům dlužníka, pak zatížil konkursní řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.
    39

    Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11.04.2006, sp. zn. 29 Odo 1252/2004, ECLI:CZ:NS:2006:29.ODO.1252.2004.1

    Datum: 11.04.2006 Sp. zn.: 29 Odo 1252/2004 Nejvyšší soud

    Škoda, která vznikne na majetku v podílovém fondu, vzniká majitelům podílových listů. Věcně legitimována k vymáhání náhrady škody na majetku v podílovém fondu je investiční společnost, která tento majetek spravuje a vykonává práva a plní povinnosti s ním spojené vlastním jménem na účet podílníků. Depozitář je povinen kontrolovat prostředky získané prodejem podílových listů bez ohledu na to, zda jsou vedeny na účtu zřízeném pro podílový fond nebo na účtu investiční společnosti; prostředky vedené na účtu společnosti však depozitář kontroluje jen tehdy, má-li s přihlédnutím ke všem okolnostem možnost zjistit, že o takové prostředky jde.
    38

    Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28.02.2006, sp. zn. 30 Cdo 2336/2004, ECLI:CZ:NS:2006:30.CDO.2336.2004.1

    Datum: 28.02.2006 Sp. zn.: 30 Cdo 2336/2004 Nejvyšší soud

    Podle ustanovení § 14 odst. 1 písm. c) zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, se prohlášením konkursu na majetek výživou povinné osoby nepřerušuje řízení o výživném nezletilého dítěte; okruh účastníků takového řízení se nemění a správce konkursní podstaty povinné osoby se účastníkem řízení namísto povinné osoby nebo i vedle ní nestává. Nebyla-li vyživovací povinnost povinné osoby k nezletilému dítěti soudně upravena před prohlášením konkursu na majetek povinné osoby a řízení o soudní úpravě vyživovací povinnosti povinné osoby k nezletilému dítěti bylo zahájeno až po prohlášení konkursu, jsou ve smyslu ustanovení § 94 o. s. ř. a § 14 odst. 1 písm. d) zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů účastníky takového řízení jak ti, kdo by jimi byli i jinak, tak i správce konkursní podstaty povinné osoby. Vyživovací povinnost rodičů k dětem, které nejsou samy schopny se živit, je vyživovací povinností ze zákona (§ 32 odst. 4 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů); pohledávka výživného, na které nezletilému vznikl nárok pro dobu před prohlášením konkursu na majetek povinné osoby, proto musí být přihlášena do konkursu postupem podle § 20 uvedeného zákona bez zřetele k tomu, zda dosud probíhá soudní řízení ohledně určení jejího rozsahu. Pohledávky výživného nezletilého dítěte vzniklé po prohlášení konkursu na majetek povinné osoby jsou ve smyslu ustanovení § 31 odst. 2 písm. g) zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů pohledávkami za podstatou bez zřetele k tomu, zda výše výživného byla určena pravomocným soudním rozhodnutím. Je-li výše výživného nezletilého dítěte pro dobu po prohlášení konkursu na majetek povinné osoby stanovena vykonatelným soudním rozhodnutím vydaným po prohlášení konkursu po řízení zahájeném před prohlášením konkursu, může se správce konkursní podstaty jako osoba, která nebyla účastníkem tohoto řízení a která má za to, že takto určená pohledávka za podstatou neodpovídá majetkovým poměrům úpadce, domáhat soudně určení výše takové pohledávky za podstatou.
    37

    Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13.12.2005, sp. zn. 29 Odo 951/2003, ECLI:CZ:NS:2005:29.ODO.951.2003.1

    Datum: 13.12.2005 Sp. zn.: 29 Odo 951/2003 Nejvyšší soud

    Je-li předmětem neplatné nájemní smlouvy věc, je nájemce povinen vydat majetkový prospěch, který získal užíváním věci, a pronajímatel prospěch, nabytý zaplacením nájemného (§ 457 obč. zák.); tyto povinnosti jsou povinnostmi vzájemně podmíněnými (§ 560 obč. zák.). Povinnost nájemce vrátit (vydat) pronajímateli věc, kterou užíval na základě neplatné smlouvy, není povinností vzájemně podmíněnou povinností pronajímatele vrátit nájemci úhradu (nájemné), které pronajímateli podle takové smlouvy zaplatil za užívání věci.
    36

    Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18.05.2006, sp. zn. 25 Cdo 401/2005, ECLI:CZ:NS:2006:25.CDO.401.2005.1

    Datum: 18.05.2006 Sp. zn.: 25 Cdo 401/2005 Nejvyšší soud

    Občanskoprávní nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě se promlčuje jako celek, nikoliv jen nároky na jednotlivá měsíčně se opětující plnění z něj vyplývající, poskytovaná ve formě peněžitého důchodu.