Sešit č. 2-3/1991

Stanoví-li mezinárodní smlouva důvody pro případné odmítnutí uznání a výkonu cizího rozhodnutí, nemůže soud rozšiřovat v rozporu se smlouvou tyto důvody poukazem na právní řád země, v níž je cizí rozhodnutí vykonáváno.Také při soudním výkonu rozhodnutí cizího soudu se postupuje podle ustanovení § 298 odst. 1 o. s. ř. s tím, že plátcům mzdy lze uložit, aby zároveň s prováděním a zasíláním srážek soudu sdělovali soudu měsíčně i dosažené příjmy povinného, aby soud mohl sledovat a kontrolovat správnost výkonu cizího rozhodnutí, jímž byla platební povinnost stanovena zlomkem, případně procentem mzdy (jiného obdobného příjmu).

Pravomoc správního orgánu rozhodovat o náhradě škody způsobené na nemovitosti (nebo jejím příslušenství) při stavbě, provozu, opravách nebo odstraňování elektrického vedení ve smyslu ustanovení § 28 odst. 2 zákona č. 79/1957 Sb. se vztahuje jen na ty případy, v nichž škoda vznikla (byla způsobena) v důsledku využití oprávnění podle ustanovení § 22 a násl. zákona č. 79/1957 Sb.O jiných případech náhrady škod způsobených při zřizování a provozování energetických děl a jiných zařízení pro rozvod elektřiny rozhoduje soud.

Jako lehkomyslné jednání (§ 191 odst. 2 písm. c/ zák. práce) může být posuzováno jen takové jednání pracovníka, které není zároveň porušením právních nebo ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebo pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (§ 191 odst. 1 písm. a/ a odst. 2 písm. a/ zák. práce). Jde-li o porušení uvedených předpisů ze strany pracovníka, je třeba otázku zproštění se odpovědnosti organizace posoudit především podle ustanovení § 191 odst. 1 písm. a) zák. práce nebo i podle ustanovení § 191 odst. 2 písm. a) zák. práce.

Aj po uplynutí lehôt na uplatnenie práv zo zodpovednosti za vadu služby môže byť uplatnené právo na náhradu škody spôsobenej vadným plnením služby.Tu už však nemožno uplatňovať právo na zrušenie zmluvy o službe alebo právo na výmenu veci (kúpenej napr. v obchode).

Na právo ručitele dovolat se promlčení vůči věřiteli dlužníka po uplynutí promlčecí doby podle ustanovení § 101 o. z. nemá vliv písemné uznání dluhu dlužníkem podle ustanovení § 110 odst. 1 o. z.

Jestliže zůstavitel uzavřel smlouvu o převodu nemovitosti, která však za jeho života ještě nebyla registrována, je třeba v těch případech, v nichž dohodnutá kupní (postupná) cena není totožná s obecnou cenou nemovitosti, anebo šlo-li o darovací smlouvu, mít v řízení o dědictví při soupisu aktiv a pasív na zřeteli práva a povinnosti, k nimž tu vzhledem k vázanosti uzavřenou smlouvou ( § 44 o. z.) dochází u dědiců zemřelého účastníka smlouvy. Podle druhu a povahy těchto práv a povinností se potom vyjádří i v soupise aktiv a pasív dědictví a v rozhodnutí o obecné ceně majetku zůstavitele, o výši dluhů a o čisté hodnotě dědictví.

Dobrá víra kupujícího, který nabývá majetek od prodávajícího vlastníka (srov. § 453a o. z.), se posuzuje k okamžiku uzavření kupní smlouvy.