Sešit č. 5/1962

Pracovní vztah příslušníků rodiny družstevníka je specifickým pracovním vztahem, který je přípravou na členství v JZD. Podmínkou vzniku tohoto pracovního vztahu je jen souhlasný projev vůle obou účastníku tohoto vztahu, tj. projev vůle JZD a pracovníka. Příslušník rodiny družstevníka se však nestává automaticky členem JZD přijetím členské přihlášky manžela nebo otce.

Vyšle-li JZD svého člena do melioračního družstva, zůstává vyslaný člen nadále členem vlastního JZD po dobu výkonu prací v melioračním družstvu zůstává pojištěn stejně, jako kdyby pracoval v JZD, jehož je členem.

Dodal-li distribuční podnik jednotnému zemědělskému družstvu sklizeč cukrovky, který je určen jen pro písečné a písčitohlinité půdy, aniž jednotné zemědělské družstvo upozornil, že stroj se nehodí ke sklizni řepy v těžkých půdách, jde o neodstranitelnou vadou stroje, pro kterou nelze užívat podle povahy a účelu smlouvy (§ 225 obč. zák.), a jednotné zemědělské družstvo je oprávněno domáhat se zrušení kupní smlouvy podle § 237 obč. zák.

Bylo-li před účinností zák. č. 150/1961 Sb. rozhodnuto i jen o základu nároků (§ 149 odst. 3 o. s. ř.), jde o pravomocné rozhodnutí ve smyslu ust. § 31 odst. 1 zák. č. 150/1961 Sb.; otázka výše nároků se posuzuje podle zák. č. 150/1961 Sb. Rozsah náhrady škody vzniklé z pracovního úrazu člena jednotného zemědělského družstva, které odměňuje družstevníky podle pracovních jednotek.

Skutečnost, zda při předčasném výbuchu nálože při komorovém odstřelu jde o neodvratitelnou náhodu, která nemá původ v provozu, a tím o důvod zprošťující provozovatele odpovědnosti za vzniku škodu podle § 351 odst. 1 obč. zák., je nutno zjistit způsobem vylučujícím jakoukoli jinou možnost vzniku škody. Zprošťujícím důvodem podle cit. ustanovení však není nedostatek elektrického roznětného zařízení, spočívající v tom, že dochází k samovolnému roznětu elektrických rozbušek; jde tu o nedostatek, který leží v povaze samotného provozu a nebezpečí předčasné exploze je vědomým rizikem provozovatele, který užil tohoto zařízení vzdor tomuto nedostatku.

Odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí při stížnosti pro porušení zákona není důvodem zrušení exekuce podle § 445 odst. 1 písm. a) o. s. ř.

Ustanovení § 7 odst. 1 písm. ch/ vl. nař. č. 47/1953 (ve znění vl. nař. č. 45/1954 Sb. a vl. nař. č. 28/1959 Sb.) se týká toliko těch sporů, v nichž nárok je přímo vázán na existenci nájemního poměru k nemovitým věcem a je tímto poměrem podmíněn. 

Takovým nárokem není nárok na náhradu škody vzniklé prasknutím vodovodního potrubí; o tomto nároku přísluší tedy rozhodovat státní arbitráži: