část trestní

K výkladu ustanovení § 39a odst. 5 tr. zák.: Pro posouzení možnosti nápravy obviněného je velmi významný celkový způsob života a chování obviněného před spácháním trestného činu a jeho postoj ke spáchanému trestnému činu.

K výkladu ustanovení § 21 odst. 1, odst. 2 písm. a) vyhl. č. 141/1960 Sb. (nyní § 20 odst. 1, 2 písm. b) vyhl. č. 80/1966 Sb. o pravidlech silničního provozu): Snižuje-li hlučnost automobilu slyšitelnost zvukové výstrahy u železničního přejezdu, je nutno, aby si řidič ověřil, zda může vjet na přejezd, např. poslechem při otevřeném okně kabiny, případně při zastaveném motoru.

Trestný čin opuštění republiky podle § 109 odst. 2 tr. zák. není trestnými činem trvacím. Je dokonán okamžikem uplynutí doby, po kterou má pachatel jako československý občan povolen pobyt v cizině, pokud má současně úmysl buď vůbec nebo po delší dobu se nevrátit na území ČSSR. Řízení proti uprchlému nelze konat proti mladistvé osobě, a to ani v případě, že proti ní bylo vzneseno obvinění až po dovršení devatenáctého roku jejího věku.

Trestný čin opilstva podla § 201 tr. zák. je deliktom ohrožovacím, ktorý je spáchaný už vyvolaním možnosti vzniku následkov, ktoré má na zreteli toto ustanovenie, pričom jeho znakom nie je priama hrozba poruchy chráneného záujmu. Zákonné znaky trestného činu opilstva podla § 201 tr. zák. sú preto splnené už začatím jazdy s motorovým vozidlom, ktoré kladie na vodiča zvláštne nároky a ktoré svojim charakterom (váha vozidla a jeho rýchlosť) vytvára i pri menšom oslabení psychických a fyzických funkcií vodiča možnosť vzniku tohto ohrozenia.

Mimoriadnymi pomerami páchatela podla § 40 odst. 1 tr. zák. sú okolnosti, ktoré nemajú priamy vzťah k spáchaniu trestného činu a ktoré nie sú hodnotené v rámci stupňa spoločenskej nebezpečnosti činu. Takými okolnosťami nie je skutočnosť, že sa páchatel k činu doznal, lutoval ho a pomáhal ho objasniť. Mimoriadnymi pomerami z tohto hladiska môže byť napr. situácia páchatela, ktorý sa skutočne stará o väčší počet osôb, odkázaných na neho svojou výživou alebo ktoré sú dokonca v jeho osobitnej starostlivosti, kedy neprítomnosť páchatela (ktorý tieto povinnosti riadne plnil) v rodine po dlhšiu dobu by mohla ohroziť riadnu výživu a výchovu týchto osôb.

Konaním na podklade sťažnosti pre porušenie zákona (§ 275 ods. 1 tr. por.) treba rozumieť nielen rozhodnutie o podanej sťažnosti pre porušenie zákona, ale aj ďalšie konanie, ku ktorému má dôjsť po vyslovení, že bol porušený zákon v neprospech obvineného a po zrušení príslušného právoplatného rozhodnutia.

K výkladu pojmu pravomoc podle § 89 odst. 9 tr. zák.