část trestní

Porušení důležité povinnosti - uložené podle zákona ve smyslu § 137 odst. 1 tr. zák. je nutno vykládat stejně jako v ustanovení § 224 odst. 2 tr. zák.

Náhradu za neoprávnený odber elektriny odberatelovi nie je možné určiť podla volného uváženia, lebo v tomto prípade výška nároku je určená špeciálnym právnym predpisom, tj. vyhláškou ministerstva palív a energetiky čís. 83/1955 Ú. v. Ak nejaký právny predpis nariaďuje ako určiť výšku náhrady spôsobenej škody, nemožno v rozpore s týmto určiť náhradu podla volnej úvahy súdu.

Ak spôsobil zamestnanec pri výkone zamestnania trestným činom z nedbanlivosti bez toho, že by bol pritom ovplyvnený alkoholom, škodu tretej osobe, považuje sa z hladiska zákona č. 71/1958 Zb. občianskoprávne zavinenie zamestnanca za zavinenie podniku. Tretia osoba preto nemôže požadovať náhradu škody na zamestnancovi v trestnom (adhéznom) konaní, môže však nárok na náhradu škody uplatňovať mimo trestné konanie len proti podniku, ktorý potom môže v medziach uvedeného zákona regresné nároky proti zamestnancovi uplatňovať v trestnom (adhéznom) konaní.

K rozlišení trestného činu porušování povinnosti při nakládání s finančními a hmotnými prostředky podle § 127 odst. 1, nebo 2 tr. zák. a trestného činu rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 tr. zák. při neoprávněné výplatě prémií zaměstnancům podniku.

Stanovisko k postupu soudů při přejímání záruk společenských organizací za nápravu provinilých osob.

Naplnil-li pachatel skutkem spáchaným před 1. lednem 1962 znaky více trestných činů, je třeba trestnost všech činů posuzovat z hledisek uvedených v § 16 odst. 1 tr. zák. Není tedy vyloučeno ani v tomto případě, že některý trestný čin bude třeba posoudit po 1. lednu 1962 podle ustanovení nového trestního zákona, pokud to je pro pachatele příznivější, a další trestný čin podle ustanovení tr. zák. z r. 1950. Trest se vyměří podle toho zákonného ustanovení, které se vztahuje na trestný čin nejpřísněji trestný bez ohledu, zda jde o nový tr. zák. či tr. zák. z r. 1950. Nikdy však nesmí dojít k uložení takových trestů, které nový tr. zák. nepřipouští (§ 16 odst. 2, § 27, 36, 39 odst. 1 tr. zák.).

Při uplatnění § 16 odst. 1 tr. zák. je třeba posoudit každý trestný čin zvlášť z uvedených hledisek, přihlédnout ke všem ostatním ustanovením, která mají vliv na trestnost činu a učinit závěr, zda posouzení činu podle celého souboru ustanovení nového trestního zákona bude pro obžalovaného v souzeném případě příznivější. Podle § 16 odst. 1 tr. zák. je třeba u každého trestného činu zkoumat, zda posouzení podle nového práva bude pro obžalovaného příznivější. V případě trestního stíhání pro závažný trestný čin se projednání provinění nebo přestupku před místním lidovým soudem nebo jiným orgánem jeví zpravidla nežádoucí, protože by nemohlo splnit výchovný účel. Lze proto použít analogie, ježto jde o použití ustanovení tr. řádu, a sice analogie § 223 odst. 2 (§ 177 odst. 2 písm. a) tr. ř. a zastavit trestní stíhání proto, že trest, k němuž může vést stíhání obžalovaného pro provinění nebo přestupek, je zcela bez významu vedle trestu, který pro trestný čin obžalovaného očekává.