Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2023, sp. zn. 11 Tz 30/2023, ECLI:CZ:NS:2023:11.TZ.30.2023.1
Datum: 28.06.2023 Sp. zn.: 11 Tz 30/2023 Nejvyšší soud
Pokud příslušný orgán členského státu Evropské unie jako státu vykonávajícího uznal rozsudek a případně rozhodnutí o probaci, které mu byly postoupeny, a uvědomil o uznání soud České republiky jako vydávajícího státu, není český soud s ohledem na § 339 odst. 1 nebo odst. 2 z. m. j. s., který provádí čl. 7 odst. 1 ve spojení s čl. 14 odst. 1 rámcového rozhodnutí Rady 2008/947/SVV ze dne 27. 11. 2008 o uplatňování zásady vzájemného uznávání na rozsudky a rozhodnutí o probaci za účelem dohledu nad probačními opatřeními a alternativními tresty (dále jen „rámcové rozhodnutí“) nadále příslušný k výkonu dohledu nad uloženými probačními opatřeními nebo alternativními tresty, ani pro přijímání dalších opatření. Český soud proto nemůže rozhodnout, že podmíněně odsouzený, jehož se týká postoupený rozsudek, vykoná trest odnětí svobody uložený tímto postoupeným rozsudkem, byť se v České republice ve zkušební době dopustil trestné činnosti, pokud příslušný orgán jiného členského státu Evropské unie výkon uznaného rozhodnutí nepředá podle § 339 odst. 1 nebo odst. 2 z. m. j. s. zpět do České republiky, jak vyžaduje čl. 20 rámcového rozhodnutí.