Sešit č. 8/1996

Skutečnost, že povinný je ve vazbě a nemá žádný příjem, není důvodem k tomu, aby odvolací soud zrušil k odvolání povinného usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy. Tato skutečnost však způsobuje neúčinnost nařízeného soudního výkonu rozhodnutí.

K projednání opravného prostředku proti rozsudku okresního (obvodního) soudu, jímž tento soud rozhodoval k návrhu člena mysliveckého sdružení na přezkoumání rozhodnutí některého orgánu sdružení (§ 15 odst. 1 zákona č. 83/1990 Sb.), není dána funkční příslušnost žádného soudu. Proto odvolací soud v takovém případě řízení o odvolání zastaví (§ 104 odst. 1 a § 246c o.s.ř.).

Do pravomoci soudu nenáleží rozhodování o uložení povinnosti katastrálnímu úřadu provést určení nebo vyměření hranice mezi pozemky.U soudu nelze uplatňovat nárok na uložení povinností správnímu orgánu pokračovat nebo navrženým způsobem postupovat v probíhajícím správním řízení.

U rozsudků ukládajících prohlášení vůle (§ 161 odst. 3 o.s.ř.) nelze nařídit odklad vykonatelnosti podle ustanovení § 233 o.s.ř.Důvodem pro povolení obnovy řízení může být pozdější rozhodnutí příslušného orgánu, řešící odchylně předběžnou otázku, šlo-li o případ, v němž byl soud před původním rozhodováním vázán rozhodnutím jiného orgánu (§ 135 odst. 1 o.s.ř.), nebo o případ, v němž soud vycházel při svém rozhodování z rozhodnutí vydaného dříve příslušným orgánem (§ 135 odst. 2 o.s.ř.), anebo soud si sám vyřešil předběžnou otázku (§ 135 odst. 2 o.s.ř.), protože vycházel z toho, že o této otázce nebylo dosud příslušným orgánem rozhodnuto.

Náhrady za znehodnocenou stavbu (§ 23 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb.) se nemůže domáhat bývalý vlastník stavby, který ji převedl na jinou osobu. /1/

Došlo-li prokazatelně k bezúplatnému převedení pozemků v souvislosti s uzavřením kupní smlouvy na budovu, k níž pozemky patřily (§ 8 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb.), nic nebránilo převodci požadovat za předmět převodu cenu vyšší, která by odpovídala i ceně pozemků.

Došlo-li v domě ve státním vlastnictví ke koupi bytů podle zákona č. 52/1966 Sb. (ve znění zákona č. 30/1978 Sb.) jen ohledně některého z bytů, stal se stát z uvedeného zákona vlastníkem zbývajících bytů v domě a mohl tyto byty převádět do vlastnictví fyzických osob.Pokud podle zákona č. 17/1991 Sb. přešly byly v obytných domech ze státu na obec, mohla obec tyto byty převést na fyzické osoby a nic nebrání ani tomu, aby tento prodávající prodal fyzické osobě i spoluvlastnický podíl pozemku, na němž dům stojí.