část trestní

Má-li být vazba obviněného prodloužena nad dobu dvou roků, musí být splněny podmínky uvedené v § 71 odst. 3 tr. ř. Nedostatek těchto podmínek nelze nahradit ani úvahami o závažnosti trestného činu, pro který je obviněný stíhán.

I. Podmíněné zastavení trestního stíhání podle § 307 odst. 1 tr. ř. přichází v úvahu pouze tehdy, jestliže při splnění dalších podmínek obviněný nahradil škodu, pokud byla činem způsobena, všem poškozeným, nebo se všemi poškozenými o její náhradě uzavřel dohodu, anebo učinil jiná potřebná opatření k náhradě škody všem poškozeným.

II. Zdravotní pojišťovna může v trestním řízení vedeném pro trestný čin, jímž bylo ublíženo na zdraví (např. trestné činy podle § 221, § 222, § 223, § 224 tr. zák.), vykonávat práva poškozeného ( § 43 odst. 1 tr. ř.) a uplatňovat nárok na náhradu škody ( § 43 odst. 2 tr. ř. ) teprve tehdy, jestliže alespoň zčásti uhradila náklady léčení poškozeného.

Za pletichy ve smyslu ustanovení § 268 tr. zák., o trestném činu obcházení branné povinnosti, nelze pokládat pouhé odmítnutí převzetí zásilky obsahující povolávací rozkaz, a to ani v případě, že adresát věděl, co zásilka obsahuje.

K vyloučení orgánů činných v trestním řízení může dojít jen z důvodů uvedených v § 30 tr. ř. Mezi ně nepatří otázka úrovně odborné způsobilosti členů senátu rozhodujícího ve věci.

Neuložení souhrnného trestu, byť jsou splněny všechny podmínky uvedené v zákoně, samo o sobě neodůvodňuje závěr, že nesprávně uložený trest je ve zřejmém nepoměru ke stupni nebezpečnosti činu pro společnost nebo k poměrům pachatele nebo že uložený druh trestu je v zřejmém rozporu s účelem trestu (§ 266 odst. 2 tr. ř.).

I když soud upustí od uložení souhrnného trestu (§ 37 tr. zák.), musí dobu, kterou pachatel v tomto řízení strávil ve vazbě, započítat do trestu uloženého dřívějším rozsudkem (§ 38 odst. 1 tr. zák.).

Při posuzování otázky, zda skutek je či není trestným činem, je třeba postupovat tak, že orgán činný v trestním řízení nejprve učiní potřebná zjištění o rozhodných skutkových okolnostech. Dále učiní závěr o tom, zda zjištěné skutkové okolnosti naplňují formální znaky trestného činu, a poté se vypořádá s tím, zda skutek vykazuje takový stupeň nebezpečnosti pro společnost, který je materiální podmínkou trestnosti (§ 3 odst. 2 tr. zák.). Formální a materiální podmínky trestnosti činu nelze směšovat, zaměňovat ani vzájemně nahrazovat.