Sešit č. 1/1991

Zákonný znak obohatenie iného uvedený v § 132 odst. 1 písm. c) Tr. zák. v znení účinnom do 1. 7. 1990, je naplnený aj obohatením bližšie neurčenej osoby alebo skupiny osôb.

Důvodem neuložení trestu zákazu činnosti u trestného činu opilství podle § 201 tr. zák. může být skutečnost, že obviněný jednal za okolností blížících se podmínkách krajní nouze ve smyslu § 14 tr. zák.

I. Obhájce obviněného se může vzdát opravného prostředku proti rozhodnutí týkajícímu se obviněného jen v jeho zastoupení (§ 41 odst. 2 tr. ř.). Jestliže se obhájce obviněného, který není zbaven způsobilosti k právním úkonům ani takováto jeho způsobilost není omezena, vzdá stížnosti proti rozhodnutí o vazbě a v řízení není spolehlivě zjištěno stanovisko obviněného k tomuto procesnímu úkonu, nelze stížnost obviněného proti takovému rozhodnutí o vazbě zamítnout z důvodu, že byla podána osobu, která se stížnosti výslovně vzdala. II. V případě rozhodování o stížnosti obviněného proti rozhodnutí o vazbě není soud oprávněn zkoumat otázky související se způsobem výkonu vazby. To znamená, že zdravotní stav obviněného, pokud nemá vliv přímo na existenci vazebních důvodů, není hlediskem, k němuž by se mohlo přihlížet při tomto rozhodování.

I. Pokud byly ohledně skutků, pro které byla podána obžaloba, prováděny úkony tvořící jinak obsah přípravného řízení, aniž bylo zahájeno trestní stíhání podle § 160 odst. 1 tr. ř., jde o podstatnou vadu řízení, jež předcházelo podání obžaloby. Výsledky řízení, které je touto vadou zatíženo, jsou nepoužitelné v řízení před soudem a jako důkazy podle páté hlavy trestního řádu. Uvedenou vadu není možno napravit v řízení před soudem a její odstranění vyžaduje, aby věc byla vrácena prokurátorovi k došetření podle § 188 odst. 1 písm. f) tr. ř. II. Ustanovení společného obhájce dvěma spoluobviněným, z nichž jeden usvědčuje druhého, který vinu popírá, je porušením ustanovení § 38 odst. 2 tr. ř. III. Při seznámení s výsledky vyšetřování podle § 166 tr. ř. je vyšetřovatel povinen předložit obviněnému k prostudování celý spis. Jestliže za této situace obviněný není seznámen se všemi důkazy obsaženými ve spisu, jde o vadu řízení, která po podání obžaloby může podle okolností odůvodnit postup podle § 188 odst. 1 písm. f) tr. ř.

Odvolání proti rozsudku tvoří zásadně jeden celek, který je ohledně každého obžalovaného, jehož se odvolání týká, vymezen všemi výroky napadeného rozsudku, proti nimž mohl odvolatel podat odvolání. Jedině v takovém rozsahu je také možné účinně vzít podané odvolání zpět.

K posuzování totožnosti skutku v případě napadení poškozeného několika pachateli, kteří mu zasadili více bodných ran nožem, z nichž jen některé měly za následek smrt poškozeného.

Znak opätovného spáchania trestného činu podla § 179 odst. 2 písm. b) Tr. zák. nie je daný, ak ide len o jeden pokračovací trestný čin. Pokus trestného činu všeobecného ohrozenia podla § 179 Tr. zák. je možný, a to napr. ak páchatel použije na jeho spáchanie nespôsobilý prostriedok. Pokus trestného činu s použitím nespôsobilého prostriedku je trestný, ak jeho nebezpečnosť pre spoločnosť je vyššia než nepatrná, resp. malá (§ 3 odst. 2, § 75 Tr. zák.). V rámci okolností, pre ktoré nedošlo k dokonaniu trestného činu, treba najmä zhodnotiť, či neúspech trestnej činnosti bol spôsobený prevažne náhodnými okolnosťami alebo tým, že páchatel nebol schopný zvoliť spôsobilé prostriedky.