Sešit č. 9/1995

Ani v řízení o vydání do ciziny podle oddílu druhého hlavy XXIV. trestního řádu nelze napravit opravným usnesením podle § 131 a § 138 tr. ř. takové nesprávnosti usnesení soudu, ke kterým došlo při jeho vyhlášení, tedy nikoli jen v jeho vyhotovení nebo opisu.Nesprávné označení osoby, které se usnesení o přípustnosti vydání týká, jehož důsledkem je její zcela odlišná identita, je vadou, jež znemožňuje realizaci vydání této osoby do ciziny. V takovém případě je třeba o přípustnosti vydání znovu rozhodnout v příslušném řízení na základě nového návrhu státního zástupce, ve kterém je již osoba, o jejíž vydání jde, správně označena. Podání nového návrhu je podmíněno i novou žádostí cizího státu, popř. doplněním původní žádosti o vydání, a dalšími náležitostmi vyplývajícími z příslušné mezinárodní smlouvy tak, aby byly v souladu se skutečnou identitou vydávané osoby. Zpravidla bude nutné v tomto směru doplnit i předběžné šetření podle § 379 odst. 1 tr. ř.

Samotná skutečnost, že obránce použije proti neozbrojenému útočníkovi zbraně, neznamená, že jde o obranu zcela zjevně nepřiměřenou způsobu útoku.Podmínkou ustanovení § 13 tr. zák., o nutné obraně, není skutečnost, že útok nebylo možno odvrátit jinak. Obránce není povinen ustupovat před neoprávněným přímo hrozícím nebo trvajícím útokem na zájem chráněný trestním zákonem.

Použití prostředků poskytnutých státem jako účelové dotace podle § 5 odst. 2 zák. č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky ČR a obcí v ČR, ve znění dalších předpisů, k jinému účelu než je ten, na který byly určeny, je závažným porušením pravidel hospodářského styku stanovených obecně závazným předpisem ve smyslu ustanovení § 127 odst. 1 tr. zák.Jde-li o neoprávněné výhody materiální povahy, které lze vyčíslit v penězích, jsou dosaženy ve značném rozsahu ve smyslu ustanovení § 127 odst. 1 tr. zák., získá-li je pachatel ve stejné výši, jíž se podle § 89 odst. 14 tr. zák. rozumí značná škoda.

Doznání obviněného k trestnému činu ve smyslu § 307 odst. 1 písm. a) tr. ř. musí zahrnovat doznání ke všem zákonným znakům stíhaného trestného činu, tedy i k zavinění v zákonem předpokládané formě úmyslu či nedbalosti. Na tom nemůže nic změnit skutečnost, že obviněný s podmíněným zastavením trestního stíhání souhlasí.

Bylo-li na téhož obviněného podáno více obžalob u různých soudů, posuzuje každý z nich svou příslušnost samostatně. Příslušnost okresního soudu není dotčena tím, že na obviněného byla v jiné věci podána obžaloba u krajského soudu. Proto okresní soud, jehož příslušnost je dána podle § 16 a § 18 odst. 1 tr. ř., nemůže svou věc postoupit krajskému soudu z důvodu, že v jiné věci byla na obviněného podána u krajského soudu obžaloba ve smyslu § 17 tr. ř.

K hodnocení výsledků pitvy je třeba přibrat dva znalce (§ 105 odst. 2 tr. ř.).Znalcům - soudním lékařům přibraným k prohlídce a pitvě mrtvoly nepřísluší vyjadřovat se k otázce, zda obžalovaný byl schopen rozpoznat ohrožení života poškozeného. Jejich úkolem je zejména popsat příčiny úmrtí poškozeného a mechanismus vzniku jeho jednotlivých zranění.

Jestliže se v řízení před soudem jeden ze znalců označených v písemném posudku státního ústavu vyjadřuje nad rámec závěrů písemného ústavního posudku nebo se vyjadřuje k otázkám ve znaleckém posudku neřešeným, musí soud opatřit vyjádření (stanovisko) všech zpracovatelů posudku, a to ve formě písemného dodatku k posudku.