Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21.04.1995, sp. zn. Ntd 42/95, ECLI:CZ:VSPH:1995:NTD.42.1995.1

Právní věta:

Bylo-li na téhož obviněného podáno více obžalob u různých soudů, posuzuje každý z nich svou příslušnost samostatně. Příslušnost okresního soudu není dotčena tím, že na obviněného byla v jiné věci podána obžaloba u krajského soudu. Proto okresní soud, jehož příslušnost je dána podle § 16 a § 18 odst. 1 tr. ř., nemůže svou věc postoupit krajskému soudu z důvodu, že v jiné věci byla na obviněného podána u krajského soudu obžaloba ve smyslu § 17 tr. ř.

Soud: Vrchní soud v Praze
Datum rozhodnutí: 21.04.1995
Spisová značka: Ntd 42/95
Číslo rozhodnutí: 44
Rok: 1995
Sešit: 9
Typ rozhodnutí: Usnesení
Heslo: Příslušnost soudu
Předpisy: 141/1961 Sb. § 16
§ 17
§ 18
Druh: Rozhodnutí ve věcech trestních
Sbírkový text rozhodnutí

Č. 44/1995 sb. rozh.

Bylo-li na téhož obviněného podáno více obžalob u různých soudů, posuzuje každý z nich svou příslušnost samostatně. Příslušnost okresního soudu není dotčena tím, že na obviněného byla v jiné věci podána obžaloba u krajského soudu. Proto okresní soud, jehož příslušnost je dána podle § 16 a § 18 odst. 1 tr. ř., nemůže svou věc postoupit krajskému soudu z důvodu, že v jiné věci byla na obviněného podána u krajského soudu obžaloba ve smyslu § 17 tr. ř.

(Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 4. 1995 sp. zn. Ntd 42/95)

Vrchní soud v Praze rozhodl ve sporu o příslušnost mezi Krajským soudem v Hradci Králové a Okresním soudem v Trutnově tak, že k projednání a rozhodnutí věci je příslušný Okresní soud v Trutnově.

Z odůvodnění:

U Okresního soudu v Trutnově byla podána obžaloba na obviněného J. B. pro trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zák. dílem dokonaný a dílem nedokonaný ve stádiu pokusu podle § 8 odst. 1 tr. zák. a pro trestný čin porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1, 2 tr. zák. Na obviněného Z. L. byla podána obžaloba pro trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zák. a pro trestný čin porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1, 2 tr. zák. Na obviněného J. V. byla podána obžaloba pro trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b) odst. 2 tr. zák. a pro trestný čin porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1, 2 tr. zák.

Okresní soud v Trutnově usnesením ze dne 2. 2. 1995 sp. zn. 2 T 21/95 podle § 314c odst. 1 písm. a) a § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř. postoupil věc Krajskému soudu v Hradci Králové. Toto rozhodnutí odůvodnil Okresní soud v Trutnově v podstatě tím, že u Krajského soudu v Hradci Králové byla podána obžaloba na obviněné J. B. a Z. L. ve věci, v níž je dána věcná příslušnost krajského soudu vzhledem k tomu, že na další spoluobviněné byla tato obžaloba podána pro trestné činy uvedené v § 17 tr. ř. Okresní soud v Trutnově odkázal na potřebu konání společného řízení a na to, že ke konání společného řízení je příslušný Krajský soud v Hradci Králové.

Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 28. 2. 1995 sp. zn. 1 T 18/95 analogicky podle § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř. rozhodl, že neuznává svou příslušnost. Toto rozhodnutí opřel Krajský soud v Hradci Králové o závěr, že Okresní soud v Trutnově nemohl žádným způsobem přenést svou příslušnost na krajský soud.

Věc byla dne 7. 4. 1995 předložena Vrchnímu soudu v Praze k rozhodnutí sporu o příslušnost. Vrchní soud v Praze shledal, že k projednání a rozhodnutí věci je příslušný Okresní soud v Trutnově.

Obžaloba u Okresního soudu v Trutnově byla podána pro trestné činy, z nichž žádný není uveden v § 17 tr. ř. Z toho vyplývá, že je dána věcná příslušnost okresního soudu podle § 16 tr. ř. Všechny útoky uvedené v obžalobě byly podle obžaloby spáchány v různých obcích okresu Trutnov. Z toho vyplývá, že je dána místní příslušnost Okresního soudu v Trutnově podle § 18 odst. 1 tr. ř.

Obžaloba u Krajského soudu v Hradci Králové byla podána pro jiné skutky než obžaloba u Okresního soudu v Trutnově. V poměru mezi oběma obžalobami tedy nejde o situaci, že by byly podány pro totožný skutek, byť např. různě široce vymezený.

Podle § 20 odst. 1 tr. ř. o všech trestných činech téhož obviněného a proti všem obviněným, jejichž trestné činy spolu souvisejí, se koná společné řízení. Trestní řád ovšem neztotožňuje společné řízení jako zvláštní procesní institut s pouhou existencí podmínek pro jeho konání. I když tu jinak jsou podmínky společného řízení, jak jsou vymezeny v § 20 odst. 1 tr. ř., nedochází k němu automaticky, jakmile takové podmínky nastanou, ale teprve na podkladě rozhodnutí soudu o spojení věcí, v nichž byly podány samostatné obžaloby, učiněného podle § 23 odst. 3 tr. ř. Předpokladem rozhodnutí podle § 23 odst. 3 tr. ř. je to, že obě obžaloby byly podány u téhož soudu. Jestliže byly obžaloby podány u různých soudů, je předpokladem rozhodnutí podle § 23 odst. 3 tr. ř. buď to, že věc jednomu soudu byla podle § 25 tr. ř. odňata a přikázána druhému soudu, anebo to, že jeden ze soudů jako soud nepříslušný postoupil věc druhému soudu jako soudu příslušnému.

V posuzovaném případě byly obě obžaloby podány u různých soudů. Odnětí a přikázání věci podle § 25 tr. ř. je vyloučeno již vzhledem k tomu, že je přípustné jen mezi soudy téhož druhu a stupně, tedy nikoli mezi okresním soudem a krajským soudem. Postoupení věci přichází v úvahu jen za podmínky, že takové rozhodnutí činí nepříslušný soud, jak vyplývá z dikce „postoupí věc příslušnému soudu, není-li sám k jejímu projednání příslušný“ v § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř. Okresní soud v Trutnově však je soudem věcně a místně příslušným. V důsledku skutečnosti, že v jiné trestní věci byla na obviněné J. B. a Z. L. podána obžaloba u Krajského soudu v Hradci Králové, nezanikla příslušnost Okresního soudu v Trutnově k projednání obžaloby, která byla u něho podána v souladu s ustanoveními § 16 a § 18 tr. ř.

Podle § 21 odst. 1 tr. ř. společné řízení koná krajský soud, je-li příslušný konat řízení alespoň o jednom z trestných činů. Toto ustanovení se uplatní v podstatě jen ve stádiu podání obžaloby, má-li být podána jednak pro trestný čin spadající do věcné příslušnosti krajského soudu a jednak pro trestný čin spadající do věcné příslušnosti okresního soudu. Citované ustanovení pak poskytuje vodítko pro státního zástupce v tom smyslu, že společné řízení o obou trestných činech se koná na podkladě obžaloby podané u krajského soudu.

Jestliže ovšem již byla pro každý z obou trestných činů podána samostatná obžaloba u různých soudů, posuzuje každý ze soudů svou příslušnost samostatně z hledisek uvedených v § 16, § 17 a § 18 tr. ř. Soud, jehož příslušnost je z těchto hledisek dána, nemůže věc postoupit jinému soudu, a to ani z důvodu, že by u jiného soudu byly předpoklady pro konání společného řízení.

Z těchto důvodů nelze ustanovení § 20 odst. 1 a § 21 odst. 1 tr. ř. o společném řízení aplikovat tak, že krajský soud, u něhož byla na obviněného podána obžaloba v jedné trestní věci, se podáním této obžaloby stal příslušným i ve věci další, v níž byla na téhož obviněného předtím podána obžaloba u okresního soudu. Byla-li dána příslušnost okresního soudu ve věci, v níž u něho byla podána obžaloba, zůstává tato jeho příslušnost nedotčena tím, že na téhož obviněného byla v jiné trestní věci podána obžaloba u krajského soudu.

Proto je v posuzovaném případě k projednání a rozhodnutí věci příslušný Okresní soud v Trutnově.

V zájmu úplnosti pokládá Vrchní soud v Praze za potřebné upozornit oba soudy, že je nutné, aby vzájemně sledovaly stav řízení v obou věcech a předešly tak pochybením, a to např. při posuzování podmínek pro uložení souhrnného trestu podle § 35 odst. 2 tr. zák. ?