část civilní

Délka řízení a změna judikatury ve sporu o náhradu nemajetkové újmy nejsou samy o sobě důvodem pro odepření práva věřitele (poškozeného) na zaplacení úroku z prodlení.

V soudním řízení podle části páté občanského soudního řádu, jehož předmětem je posouzení spravedlivé náhrady za vyvlastnění stanovené rozhodnutím správního orgánu [§ 28 odst. 1 věta druhá a odst. 3 zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo stavbě (zákon o vyvlastnění)], nelze přihlížet k tzv. kontraktačnímu bonusu v podobě koeficientů navyšujících kupní cenu ve smyslu § 3b odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení stavby strategicky významné infrastruktury (liniový zákon), a to ani v rámci úvahy o mimořádném navýšení náhrady za vyvlastnění soudem podle § 28 odst. 3 zákona o vyvlastnění. Soud je v uvedeném řízení oprávněn zkoumat jen to, zda je náhrada za již uskutečněné vyvlastnění přiměřená. Nemůže se zabývat otázkami, jež se vztahují k podmínkám, za nichž lze rozhodnout o samotném vyvlastnění včetně námitek vážících se k procesu vyjednávání dle § 5 zákona o vyvlastnění, jejichž posouzení náleží výlučně správním soudům.

Insolvenční soud doručuje v insolvenčním řízení dlužníku písemnosti do jeho datové schránky fyzické osoby (je-li zřízena); do datové schránky podnikající fyzické osoby je písemnost doručena jen tehdy, jestliže se do ní dlužník přihlásí (náhradní doručení je vyloučeno).

Řízení o zrušení společnosti s ručením omezeným se primárně dotýká pouze dotčené společnosti; společníci zrušované společnosti proto nejsou bez dalšího (obligatorně) účastníky takového řízení.

Za procesní úkony učiněné od 1. 1. 2025 náleží v případech, na které by dopadal § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., účastníku řízení, jenž není zastoupen zástupcem ve smyslu § 137 odst. 2 o. s. ř., paušální náhrada hotových výdajů ve smyslu § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši 450 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu aplikovaného per analogiam.

Právní úprava nadací obsažená v občanském zákoníku nedovoluje zakladateli nadace převést své (vysoce osobní) postavení zakladatele na jinou osobu.

Výkon práva na pobyt rodiče s hospitalizovaným dítětem ve smyslu § 47 odst. 1 písm. b) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ve znění pozdějších předpisů, váže zákon na splnění určitých omezujících podmínek („pokud to umožňuje vybavení zdravotnického zařízení nebo nebude narušeno poskytování zdravotních služeb anebo takový pobyt není na základě jiného právního předpisu vyloučen“). Je tak konkretizován požadavek posouzení střetu dvou ústavním pořádkem garantovaných práv, jejž je třeba posoudit na základě testu proporcionality se zřetelem na individuální okolnosti konkrétního případu. S přihlédnutím k požadavkům ochrany zdraví nezletilého pacienta a umožnění řádné zdravotní péče o něj a všechny ostatní dětské pacienty, vyloučení rizika úrazu zdravotnického personálu i samotného rodiče a zachování požárních a hygienických předpisů mohou tyto požadavky ve svém souhrnu představující realizaci ústavního práva na ochranu zdraví převážit nad právem na soukromý a rodinný život rodiče a dítěte a na péči rodiče o dítě.