Sešit č. 1/1960

Pokud soud nevzal v úvahu ustanovení § 6 odst. 3 zák. č. 71/1958 Sb., a vyslovil povinnost nahradit částku vyšší než činí trojnásobek pracovního příjmu, porušil ustanovení zákona o rozsahu náhrady škody zák. č. 71/1958 Sb. a tím i ustanovení § 244 odst. 2 tr. ř.

Třídní hledisko při hodnocení důkazů v řízení o žalobě o vyloučení věci ze zabavení.

Pri rozhodovaní o nároku poškodeného na náhradu škody správa sa trestný súd predpismi občianskeho zákona, popr. ustanoveniami zák. č. 71/1958 Zb., o záväzkoch k náhrade škody spôsobenej zamestnancom porušením povinností z pracovného pomeru, pričom súd je oprávnený zaviazať obvineného zamestnanca k náhrade všetkej ním spôsobenej škody iba vtedy, ak by sa táto povinnosť nemala stanoviť podla pre obvineného priaznivejšieho ustanovenia § 6 ods. 3 zák. č. 71/1958 Zb. Z dobrodenia tohto zákonného ustanovenia vylučuje § 16 cit. zák. iba zamestnanca, ktorý spôsobil škodu úmyselne, alebo v opilosti, pričom za opilosť z hladiska ustanovenia § 16 ods. 1 zák. č. 71/1958 Zb. treba považovať už taký stupeň alkoholického opojenia, ktoré znamená zníženie duševných funkcií a celkovej pohotovosti, ktorých je treba pre bezpečné ovládanie motorového vozidla.

Nedostatečné vyšetření, právě tak jako rozpory v důkazech, zřejmé již z materiálů přípravného řízení mají být odstraněny nebo blíže objasněny v předběžném projednání obžaloby resp. před projednáním obžaloby. Nedostatky tohoto druhu jsou důvodem k vrácení věci prokurátoru k došetření. Pokud soud přistoupil k projednání věci na hlavním líčení, je na něm, aby sám věc náležitě objasnil a vykonal potřebné doplnění důkazů. Byla-li dostatečně objasněna jen část škody způsobené trestným činem, musí se soud v odůvodnění rozsudku zabývat i další částí škody v žalobním návrhu uvedené a významné pro posouzení právní povahy skutku.

 Má-li soud výši škody přesně zjištěnu, resp. pokud ji má zjištěnu, je povinen přiznat poškozenému, který o to včas požádal (§ 244 odst. 5 tr. ř.), do zjištěné výše náhradu škody vůči obžalovanému a se zbytkem přesně nezjištěným jej odkáže na řízení ve věcech občanskoprávních (§ 244 odst. 3 tr. ř.). S celým nárokem na náhradu škody soud odkáže poškozeného na řízení ve věcech občanskoprávních jen tehdy, jestliže nemá nárok nebo jeho výši zjištěny výsledky trestního řízení ani tak, aby mohl přiznat alespoň část nároku, nebo zpravidla též tam, kde přichází v úvahu ustanovení §§ 348 nebo 358 obč. zák. nebo rozhodnutí o náhradě škody podle zák. č. 71/1958 Sb.

Podle § 167 tr. ř. přizná soud poškozenému náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění jeho nároku na náhradu škody v trestním řízení včetně nákladů vzniklých přibráním zmocněnce jen tehdy, byl-li poškozenému aspoň zčásti přiznán nárok na náhradu škody. O tom rozhodne podle § 168 odst. 1 tr. ř. předseda senátu usnesením po právní moci rozsudku.

Právní postavení domáckých dělníků.

Výklad některých ustanovení zákona č. 46/1959 Sb.

Vzhledem k dosaženému stupni rozvoje naší socialistické společnosti je možné převést vyřizování některých méně závažných věcí, které dosud vyřizují soudy, na jiné státní orgány nebo na společenské organizace. 

Přecenění stupně nebezpečnosti některých činů pro společnost se projevuje škodlivě především v tom, že jsou před soudem projednávány případy, které lze vyřídit mimosoudně působením kolektivu v zájmu převýchovy pachatele i ostatních občanů. Jde zejména o případy drobného rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví, malých krádeží osobního majetku, absence, fluktuace, opilství, pomluv a rvaček bez vážnějších následků a o jiné činy a přestupky, směřující proti zásadám socialistického soužití.