Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR ze dne 30.10.1959, sp. zn. 1 Tz 38/59, ECLI:CZ:NS:1959:1.TZ.38.1959.1

Obžalovaný dne 22. 7. 1958 v důsledku únavy po probdělé noci havaroval v Jesenici, okres Praha-východ, s osobním autem n. p. Tesla – Strašnice, přičemž byl lehce zraněn spolujezdec B a na osobním autu byla způsobena škoda, uplatněná poškozeným podnikem podle faktury opraven Automobilových závodů n. p. v částce 5913,63 Kčs. Poškozený podnik se připojil k trestnímu řízení s nárokem v celkové částce 6144,63 Kčs včetně odškodnění za zranění jejich zaměstnance B.

Lidový soud uznal obžalovaného vinným trestným činem ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 221 odst. 1 tr. zák. a trestným činem poškozování majetku v socialistickém vlastnictví podle § 246 odst. 1 tr. zák. a uložil mu podmíněný trest odnětí svobody v trvání 6 měsíců, vyslovil zákaz řízení motorových vozidel na dobu jednoho roku a konečně vyslovil povinnost nahradit celou způsobenou škodu n. p. Tesla – Strašnice, závod Jana Hakena ve výši 6144,63 Kčs. Tento rozsudek se stal pravomocným.

Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem rozsudek lidového soudu ve výroku o povinnosti nahradit poškozenému n. p. Tesla – Strašnice závod Jana Hakena částku Kčs 6144,63 zrušil a podle § 244 odst. 2 tr. ř. poškozený podnik odkázal se svým nárokem na řízení ve věcech občanskoprávních.

Z odůvodnění:

Výrok o náhradě škody v částce 6144,63 Kčs je v rozporu s ustanovením § 6 odst. 3 zák. č. 71/1958 Sb. Jestliže lidový soud toto ustanovení nevzal v úvahu, když z obsahu vyjádření zaměstnavatele obžalovaného bylo zřejmé, že obžalovaný má hrubý měsíční příjem 1600 Kčs a vyslovil povinnost nahradit částku vyšší než činí trojnásobek tohoto příjmu, porušil tím zákonný předpis o rozsahu náhrady škody zák. č. 71/1958 Sb. a tím i ustanovení § 244 odst. 2 tr. ř.

Nejvyšší soud proto zrušil výrok o povinnosti nahradit způsobenou škodu a odkázal poškozeného s uplatněným nárokem na řízení ve věcech občanskoprávních.

O náhradě škody způsobené zaměstnancem porušením povinností z pracovního poměru ve smyslu zákona č. 71/1958 Sb. může rozhodnout soud jen za předpokladu, že byla splněna procesně právní podmínka podle § 12 cit. zákona, totiž, že určení výše náhrady škody bylo projednáno na závodě zaměstnance za jeho účasti a za účasti vedení podniku a odborové organizace (viz sb. rozh. čs. soudů č. 34/1959). Tato podmínka platí i pro určení náhrady škody v řízení trestním, jestliže se poškozený podnik podle trestního řádu připojí se svým nárokem na náhradu škody. Stejně je třeba v trestním řízení při rozhodování o náhradě škody při dodržení shora uvedené zásady dbát také hmotněprávních ustanovení již zmíněného zákona, především ustanovení § 3 odst. 2 o spoluzavinění a § 7 o zmírňovacím právu, pokud okolnosti rozhodné pro jejich užití jsou náležitě zjištěny (rozh. č. 34/1959 sb. rozh. obč. ).