část trestní

V ustanovení § 397 odst. 1 tr. ř. jsou upraveny především otázky procesního postupu soudu při rozhodování o přípustnosti vydání osoby do ciziny (zejména kdo je oprávněn podat příslušný návrh, který soud o něm rozhoduje a v jaké formě soudního zasedání). Podle § 397 odst. 3 tr. ř. se pak rozhoduje nejen o vazbě vydávané osoby (o jejím vzetí do vydávací vazby, o přeměně předběžné vazby na vazbu vydávací), ale také se vysloví, že vydání této osoby do ciziny je přípustné. S ohledem na ustanovení § 397 odst. 4 tr. ř. je proti takovému rozhodnutí o vydání přípustná stížnost. Stejné závěry platí, i pokud jde o rozhodnutí učiněné podle § 397 odst. 2 tr. ř., kterým se vysloví, že vydání není přípustné.

Zákonný znak kvalifikované skutkové podstaty trestného činu vydírání podle § 235 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák. spočívající ve spáchání tohoto činu „nejméně se dvěma osobami“ může být naplněn i ve vztahu k tomu z pachatelů, který již svou pouhou přítomností na místě činu zesiluje účinek výhrůžek násilím, jež pronášejí ostatní spolupachatelé.

Není porušením zákazu opakovaného postihu za tentýž skutek („ne bis in idem“) ve smyslu čl. 4 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod a § 11 odst. 1 písm. j) tr. ř., jestliže byl vůči povinné osobě, která neumožnila styk dítěte s oprávněnou osobou podle rozhodnutí soudu, uplatněn jednak výkon rozhodnutí uložením pokuty podle § 273 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu a jednak za stejné jednání i trestní postih za trestný čin maření výkonu rozhodnutí podle § 171 odst. 3 tr. zák.

Trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 2 písm. a) tr. zák. nelze ani za splnění dalších zákonem stanovených podmínek spáchat převodem členských práv a povinností vyplývajících z členství v družstvu, neboť tato práva a povinnosti nejsou věcí, jejíž zcizení (zničení, poškození apod.) zmíněné ustanovení požaduje.

Jiným podnětem k trestnímu stíhání, od kterého běží lhůta 2 týdnů, v níž musí být skončeno zkrácené přípravné řízení podle § 179b odst. 4 tr. ř., může být i zjištění policejního orgánu, že jednání, dříve posuzované jako přestupek, vykazuje znaky trestného činu.

Ustanovení § 12 odst. 4 advokátního tarifu nepodmiňuje snížení mimosmluvní odměny o 20% za každý trestný čin v řízení vedeném pro trestné činy spáchané ve vícečinném souběhu tím, že úkon, za který se odměna stanovuje, musí být společný pro více takových trestných činů. Proto obhájci přísluší odměna ve výši odpovídající sazbě stanovené za jeden úkon právní služby za obhajobu v takovém řízení, i když se úkon týká jen jednoho z trestných činů, o nichž se řízení vede.