část trestní

Trestný čin podílnictví podle § 251 tr. zák. je trestným činem úmyslným. Tento úmysl pachatele se vyžaduje ve vztahu k okolnosti, že věc byla získána trestným činem. Měl-li být tento trestný čin krádeží podle § 247 odst. 1 písm. e) tr. zák., musí být podílníkovi prokázána i vědomost o skutkových okolnostech naplňujících formální znaky tohoto trestného činu, tedy vědomost, že jeho pachatel byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán.

Za dosud nevyslechnuté svědky a spoluobviněné, na které by mohl obviněný působit a mařit tak objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání ve smyslu ustanovení § 67 odst. 1 písm. b) tr. ř., je nutno považovat i svědky a spoluobviněné, kteří sice byli vyslechnuti, ale jejichž výslech byl proveden tak, že protokol o této výpovědi není použitelný jako důkaz před soudem, nebo jejichž výslech byl proveden neúplně, nebol nebyl zaměřen na všechny okolnosti důležité pro rozhodnutí.

Nejvyšší soud může podle § 384a tr. ř, uznat rozsudek cizozemského soudu na území České republiky, i když trest odnětí svobody uložený tímto rozsudkem svou délkou přesahuje nejvyšší výměru trestu odnětí svobody, který je možno podle práva České republiky za daný trestný čin uložit, to však jen, pokud mezinárodní smlouva, na základě níž má být trest cizozemského soudu vykonán, připouští, aby byla délka uloženého trestu přizpůsobena postupem podle § 384d tr. ř. výměře přípustné podle práva České republiky. 

Je-li v uvedeném případě takovou smlouvou Úmluva o předávání odsouzených osob, uveřejněná pod č. 553/1992 Sb., soud rozhodující o výkonu trestu podle § 384d tr. ř. přizpůsobí v souladu s jejím článkem 10 odst. 2 trest, v jehož výkonu bude pokračováno, tak, aby odpovídal právnímu řádu České republiky. To znamená, že trest odnětí svobody stanoví na nejvyšší hranici délky trestu, kterou trestní zákon České republiky pro daný trestný čin připouští, přihlížeje přitom k příslušným ustanovením jak jeho zvláštní části, tak i části obecné.

Nejde o trestný čin neoprávněného užívání cizí věci podle § 249 tr. zák., nýbrž o trestný čin krádeže podle § 247 tr. zák., jestliže pachatel s cizím motorovým vozidlem, jehož se zmocnil v úmyslu užívat je jen přechodně, naloží tak, že poškozenému natrvalo odejme či znemožní obnovení dispozičního práva, případně toto výrazně ztíží (např. odstaví vozidlo na odlehlém místě, kdy jeho navrácení poškozenému je závislé na náhodě).

Byla-li na obviněného podána obžaloba pro zvlášť závažný trestný čin (§ 41 odst. 2 tr. zák.), pak skutečnost, že soud prvního stupně jej uznal vinným jiným trestným činem, který není zvlášť závažným trestným činem, není překážkou prodloužení vazby obviněného až na dobu nepřesahující čtyři roky (§ 71 odst. 4 tr. ř.), pokud není vyloučeno, že čin může být posouzen jako zvlášť závažný trestný čin.

Jestliže jednání pachatele, jež je podle obžaloby významné z hlediska následku trestného činu krádeže podle § 247 tr. zák., soud nemá za prokázané, avšak současně jsou soudem zjištěny skutečnosti zakládající jiné jednání pachatele, než je popsáno v obžalobě, které je rovněž právně významné pro vznik téhož konkrétního následku popsaného v obžalobě, pak je totožnost skutku (§ 220 odst. 1 tr. ř.) zachována shodou následku v podobě vzniku škody na stejném majetku.

Je závažnou vadou přípravného řízení odůvodňující vrácení věci státnímu zástupci k došetření podle § 188 odst. 1 písm. e) tr. ř.,jestliže sdělení obvinění, resp. záznam o něm, neobsahuje nezbytné náležitosti vyžadované ustanovením § 160 odst. 1, větou třetí, tr. ř. Formulace účastenství ve formě pomoci ve smyslu ustanovení § 10 odst. 1 písm. c) tr. zák, pouze slovy "účastnil se trestné činnosti" dalšího pachatele, přičemž dále je obsažen výlučně popis skutku tohoto dalšího pachatele, nevyhovuje požadavku konkretizace skutku (jeho popisu) ve sdělení obvinění.