Rok 1983

Podmienky nutnej obrany podla § 13 Tr. zák. sú splnené aj v prípade, že napadnutý zamýšlal použiť proti útoku iný, miernejší spôsob obrany, než ktorý omylom skutočne použil, ak ani skutočne použitá obrana nie je zrejme neprimeraná povahe a nebezpečnosti útoku.

V prípade pracovného úrazu pri dobrovolnej výpomoci (§ 44 ods. 2 nariadenia vlády ČSSR č. 54/1975 Zb.) treba sa vždy zaoberať najmä tým, či nešlo o dobrovolnú výpomoc organizovanú v rámci patronátnej činnosti, pri ktorej zodpovedá za škodu spôsobenú pracovníkovi organizácia, s ktorou je pracovník v pracovnom pomere, či o inú dobrovolnú výpomoc, pri ktorej zodpovedá za škodu organizácia, pre ktorú pracovník pracoval v čase, keď utrpel pracovný úraz.

K otázke postupného spolupáchatelstva pri tzv. predčasne dokonaných tr. činoch. Ak pri takomto tr. čine pristúpi páchatel k tr. činnosti inej osoby po dokonaní tr. činu v štádiu jeho dokončovania, treba jeho konanie kvalifikovať ako pomoc, (§ 10 odst. 1 písm. c) Tr. zák.) a nie ako spolupáchatelstvo (§ 9 odst. 2 Tr. zák.). Ak však páchatel samostatným konaním sám naplní znaky dokonaného tr. činu a potom v štádiu dokončovaného tr. činu koná spoločne s inými páchatelmi, treba jeho konanie kvalifikovať ako spolupáchatelstvo podla § 9 odst. 2 Tr. zák. Ak teda páchatel sám vnikne do domu iného s úmyslom vykonať tam násilie a po vniknutí do domu sa pripojí k násilnému konaniu ďalších osôb, ktoré vnikli do domu samostatne bez jeho účasti, treba konanie takéhoto páchatela posúdiť ako spolupáchatelstvo tr. činu porušovania domovej slobody podla § 9 odst. 2, § 238 odst. 1 al. 2, odst. 2 písm. b) Tr. zák., a nie iba ako pomoc pri uvedenom tr. čine podla § 10 odst. 1 písm. c) Tr. zák.

Vecnou škodou v zmysle ustanovenia § 197 ods. 1 písm. e) Zák. práce je len taká škoda, ktorá sa prejavila na majetku poškodeného pracovníka v čase jeho smrti. Takouto škodou nie je teda nárok manželky zomretého pracovníka na úhradu nákladov vynaložených na práce vykonávané teraz inou osobou, ktoré predtým vykonával jej manžel. Túto náhradu možno priznať len ako náhradu na výživu pozostalých [§ 197 ods. 1 písm. c) Zák. práce]. /1/

I. Jestliže zmenšená příčetnost pachatele podstatně snižuje míru zavinění a zároveň v konkrétním případě i stupeň nebezpečnosti činu pro společnost, může mít význam i při rozhodování o vině, je-li stupeň nebezpečnosti činu pro společnost rozhodující např. pro rozlišení trestného činu a přečinu.

Pracovníkovi, ktorý pracoval pred vznikom škody z pracovného úrazu po stanovenú pracovnú dobu (§ 83 Zák. práce), nemožno započítať do zárobku po pracovnom úraze príjem nadobudnutý prácou vykonávanou nad rámec tejto pracovnej doby v hlavnom zamestnaní (napr. podla dohody o pracovnej činnosti). Ak pracovník pracoval po pracovnom úraze denne viac ako pred úrazom a vynakladal tak viac námahy a úsilia, aby dosiahol vyšší zárobok, nemožno tento príjem z ďalšej pracovnej činnosti započítať na jeho ťarchu a v prospech organizácie zodpovednej za škodu.

Pojem dotčení práv jiné osoby, obsaženy v § 146 odst. 1 tr. ř., je třeba posuzovat bez ohledu na to, zda tato osoba má podle třestního řádu proti usnesení právo stížnosti či nikoli.V případě usnesení soudu o vrácení věci prokurátorovi k došetření podle § 188 odst. 1 písm. f) tr. ř. je obviněný osobou, jejiž práva jsou změnou takového usnesení na základě stížnosti prokurátora vždy dotčnena. Proto není v takovém případě přípustná tzv. autoremedura podle § 146 odst. 1 věta první tr. ř.