Rok 1980

Jestliže pachatel trestného činu pohlavního zneužívání podle § 242 odst. 1 tr. zák., spáchaného jinak než souloží, použije násilí, aby zneužitá osoba čin trpěla, dopouští se v jednočinném souběhu též trestného činu vydírání podle § 235 odst. 1 tr. zák.

Pokud jeden z manželů za trvání manželství nabude právo společného užívání bytu příslušející jemu a další osobě společně (§ 172 odst. 1 o. z.), nevzniká k tomuto bytu právo společného užívání bytu manžely (§ 175 odst. 1 o. z.).

K výkladu znaků trestného činu útisku podle § 237 tr. zák. Skutečnost, že manželka je s manželem v rozvodovém řízení a bydlí s ním ve společné domácnosti, samu o sobě nelze považovat za stav tísně. Postavení manželky nelze považovat za stav závislosti vůči manželovi.

Pracující může být uznán plně invalidním jen z těch důvodů, které jsou stanoveny v § 25 odst. 3 zákona č. 121/1975 Sb. Tyto důvody nelze dále rozšiřovat, a to ani slučováním podmínek stanovených v § 25 odst. 4 téhož zákona pro vznik částečné invalidity.

Opravář automobilové opravny je trestně odpovědný za vzniklý následek, jestliže vadně provedl opravu brzdového válce na motorovém vozidle a v důsledku toho došlo při jízdě k selhání brzd a k dopravní nehodě, která měla za následek těžkou újmu na zdraví jiné osoby. Skutečnost, že nehodu spoluzavinili též mistr opravny, který neprovedl kontrolu opravy zkušební jízdou, a majitel vozidla, který po odvzdušnění brzdového systému neprovedl dostatečnou zkoušku účinnosti brzd, při níž by vadnou funkci brzd musel zjisti, nemůže opraváře exkulpovat, ale může mít význam jen při výměře trestu.

Pro posouzení otázky, zde pracovník vykonává práce na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (§ 232 a násl. zák. práce), nebo zda pracovník pracuje u organizace ve vedlejším pracovním poměru (§ 70 odst. 1 zák. práce), nelze vycházet jen z označení písemné dohody uzavřené účastníky, nýbrž z jejího obsahu (§ 240 odst. 3 zák. práce).

Páchatel, ktorý zavinene spôsobí osobe už smrtelne zranenej ďalšie zranenia, ktoré hoci nej sú smrtelné, zakladajú ujmu na zdraví, prípadne ťažkú ujmu na zdraví, síce nezodpovedá za smrť poškodeného, ale zodpovedá za ujmu na zdraví, prípadne za ťažkú ujmu na zdraví, a to aj vtedy, keď skoršie zranenia sú takého charakteru, že majú nevyhnutne za následok smrť poškodeného a zranenia, ktoré spôsobil páchatel, už nemajú nijaký vplyv na smrťou končiaci priebeh poúrazového chorobného procesu.