Rok 1979

Ustanovenie § 166 odst. 2 Tr. zák. zabezpečuje beztrestnosť páchatelovi trestného činu nadržovania podla § 166 odst. 1 Tr. zák., pokial sa ho dopustí v prospech blízkej osoby (§ 89 odst. 7 Tr. zák.). Trestný čin nadržovania podla § 166 odst. 1 Tr. zák. spáchaný ukrývaním alebo prevedením veci pochádzajúcej z trestného činu sa líši od trestného činu podielnictva podla § 251 Tr. zák. úmyslom obvineného umožniť páchatelovi trestného činu uniknúť trestnému stíhaniu.

Aj keď za škodu spôsobenú prevádzkou motorového vozidla zodpovedá prevádzatel tohto dopravného prostriedku (§ 427 O. z.), nie je tým vylúčená zároveň zodpovednosť napr. vodiča motorového vozidla za škodu, ktorú spôsobil pri tej istej škodnej udalosti poškodenému porušením právnej povinnosti (§ 420 O. z.), pokial nejde o prípad uvedený v ustanovení § 421 ods. 2 O. z. Poškodenému patrí odškodnenie za bolesti (§ 2 ods. 1 vyhlášky č. 32/1965 Zb.) spôsobené aj rehabilitačnou starostlivosťou.

Úmyslné jednání pachatele, jímž docílí, že mu daň z příjmů obyvatelstva nebyla vůbec vyměřena nebo mu byla vyměřena v nižší částce, je dokonaným trestným činem zkrácení daně podle § 148 odst. 1 tr. zák., jestliže byla daň zkrácena ve větším rozsahu, Podání přiznání k dani z příjmů obyvatelstva obsahující nesprávné údaje, na jejichž podkladě by mělo dojít k vyměření nižší daně, než jaká by odpovídala skutečnému zdanitelnému příjmu, je - zamýšlel-li pachatel zkrátit daň ve větším rozsahu - pokusem trestného činu zkrácení daně podle § 8 odst. 1, § 148 odst. 1 tr. zák., jestliže k vyměření nižší daně nedošlo. Jednání spočívající v opatřování podkladů pro budoucí nesprávné přiznání v úmyslu zkrátit daň ve větším rozsahu, pokud neuplynula lhůta k podání přiznání anebo pokud nebylo v této lhůtě daňové přiznání podáno, je třeba považovat za přípravu trestného činu zkrácení daně podle § 7 odst. 1, § 148 odst. 1 tr. zák. za předpokladu, že jde o jednání nebezpečné pro společnost.

Aj keď sa na pozemku v osobnom užívaní určenom na zriadenie záhradky (§ 198 O. z.) vystaví stavba, nemožno takýto pozemok bez ďalšieho považovať za zastavaný s tými účinkami, že by sa naň vzťahovalo ustanovenie § 218 ods. 1 a 2 O. z. Postavenie stavby na pozemku určenom na zriadenie záhradky môže mať za následok zrušenie práva osobného užívania podla ustanovenia § 208 O. z. a pôjde o neoprávnenú stavbu v zmysle ustanovenia § 221 O. z., ak ide o stavbu, na postavenie ktorej nebol pozemok určený (§ 198 O. z.).

Ak vzniklo manželom za trvania manželstva právo spoločného užívania pozemku, potom v konaní o vyporiadaní bezpodielového spoluvlastníctva rozvedených manželov rozhodne súd na návrh niektorého z nich (§ 215 ods. 2 O. z.) výrokom rozhodnutia aj o tom, ktorý z bezpodielových spoluvlastníkov sa stane užívatelom pozemku. Ustanoveniu § 150 O. z. zodpovedá taký postup, pri ktorom sa do hodnoty majetku v bezpodielovom spoluvlastníctve manželov, ktorá sa vyporiadava, zahrnie aj to, čo má každý z bezpodielových spoluvlastníkov nahradiť do tohto majetku, ak šlo o sumu vynaloženú na jeho individuálny majetok.

Otázka, v akom rozsahu bola činom páchatela skrátená daň, je pri trestnom čine skrátenia dane podla § 148 Tr. zák. otázkou viny. Preto súd rozhodujúci v trestnom konaní posudzuje túto otázku samostatne, a to aj v prípade, ak príslušný orgán o daňovej povinnosti i o výške dane už právoplatne rozhodol (§ 9 odst. 1 Tr. por.). Rozhodnutie tohto orgánu berie súd do úvahy a hodnotí ho pri svojom rozhodovaní rovnako ako každý iný dôkaz v rámci postupu podla § 2 odst. 6 Tr. por.

Návrh spoluvlastníka (spoluvlastníků) na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví nelze zásadně zamítnout. Pokud by však vzhledem k okolnostem případu bylo zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví v rozporu se zásadami občanskoprávních vztahů, jak je uvádějí článek VII a článek VII o. z., může soud na návrh na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví zcela výjimečně zamítnout. Použití ustanovení § 141 a § 142 o. z. (jakož i § 492 odst. 1 o. z.) nebrání skutečnost, že jedním z podílových spoluvlastníků je stát.