Sešit č. 9-10/1978

V samotném odložení věci z pojištěného majetku na místě k tomu určeném nebo obvyklém (§ 8 písm. c/ vyhlášky č. 48/1964 Sb.) nelze bez dalšího spatřovat vytvoření překážky nebo opatření chránící věc před odcizením (§ 20 odst. 1 vyhlášky č. 48/1964 Sb.), nýbrž je nutno podle konkrétním okolností, za nichž došlo k odložení věci a k jejímu odcizení, posoudit, zda a jaká opatření měla být učiněna.

Došlo-li k propadnutí majetku občana uloženému rozsudkem soudu v trestním řízení, uplatňuje stát právo na vydání věci z tohoto majetku proti každému, kdo ji neprávem zadržuje. Nemůže však úspěšně uplatňovat nárok na zaplacení peněžní částky odpovídající kupní ceně, která byla zaplacena podle neplatné kupní smlouvy, jíž byla věc propadlá ve prospěch státu převedena na jiného nabyvatele.

Sama skutečnost, že rozvedená manželka (rozvedený manžel) pobírá invalidní důchod, nestačí pro závěr o tom, že rozvedená manželka je schopna se sama živit (ů 92 odst. 1 zák. o rod.), pokud z tohoto důchodu není s to uhradit vedle nutných nákladů na stravování také další nezbytné životní potřeby.

Soud rozhoduje o opravném prostředku proti rozhodnutí národního výboru jako odvolacího orgánu (§ 116 odst. 3 zákona č. 121/1975 Sb.) také v případě rozhodování o zákonných nárocích na zvýšení důchodu pro bezmocnost týkajících se již takových přiznaných důchodů, jež jsou samy dávkami dobrovolnými (fakultativními), jako je tomu např. u nároků na zvýšení důchodu manželky nebo sociálního důchodu pro bezmocnost (§ 8 odst. 1 bod 7 zákona č. 129/1975 Sb.). 1)

Podanie návrhu organizácie na súde na rozhodnutie sporu medzi ňou a pracovníkom o tom, či dôvod uvedený vo výpovedi pracovníka je daný (§ 52 Zák. práce), prichádza do úvahy len vtedy, ak dal pracovník organizácii výpoveď z dôvodu uvedeného v ustanovení § 51 ods. 1 Zák. práce.

Za zástupce vedoucího organizace ve smyslu ustanovení § 78 odst. 2 zák. práce nelze bez dalšího považovat náměstka ředitele organizace nai vedoucího pracovníka pověřeného krátkodobým zastupováním vedoucího organizace, nýbrž jen takového pracovníka, který jako zástupce vedoucího organizace má postavení statutárního orgánu.

Věcnou škodu podle ustanovení § 193 odst. 1 písm. d) zák. práce je taková majetková újma, která spočívá ve zmenšení majetku poškozeného. Jestliže pracovník zemřel při pracovním úrazu, je podle ustanovení § 197 odst. 1 písm. e) zák. práce věcnou škodou pouze škoda na věci.