Sešit č. 6/1970

Při povolení obnovy řízení je třeba zrušit vždy rozsudek soudu prvého stupně nelze proto zrušit pouze rozsudek soudu druhého stupně.

Předmětem řízení podle zákonného opatření č. 99/1969 Sb., které se zahajuje na podkladě trestního oznámení orgánů SNB, může být jen skutek v trestním oznámení uvedený. Bráněním výkonu opatření veřejného činitele ve smyslu § 156a tr. zák. je třeba rozumět jakékoli úmyslné jednání, které tento výkon znemožňuje nebo znesnadňuje, přičemž není rozhodné,zda jde o konání či jen o opomenutí ve smyslu § 89 odst. 2 tr. zák. ve znění zák. č. 147/1969 Sb. Může jít proto nejen o činnost aktivní (např. stavění barikád), nýbrž i pasivní chování (např. setrvání v prostoru, který je povolanými orgány vyklizován). Maření výkonu opatření veřejného činitele pojmově předpokládá, že výkonem tohoto opatření bylo při obnovování veřejného pořádku již dosaženo určitého výsledku, který pachatel svým jednáním znehodnocuje. Půjde zde proto vždy jen o aktivní činnost pachatele.

Aplikace ustanovení § 12 odst. 2 tr. zák. přichází v úvahu jen v případech spolehlivě zjištěné nepříčetnosti pachatele v době jeho činu. Tohoto ustanovení nelze proto užít v případech zmenšené příčetnosti. Patologická opilost vedoucí k nepříčetnosti pachatele nevylučuje trestní odpovědnost pachatele za spáchaný trestný čin ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zák., pokud pachatel alespoň buď věděl, že požití alkoholu vyvolává u něho patologickou opilost a bez přiměřených důvodů spoléhal, že k tomu nedojde anebo sice o tom nevěděl, ač o tom vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět měl a mohl.

Soud může zajištění nároku poškozeného provedené podle § 47 odst. 1 tr. ř. zrušit, pomine-li důvod, pro který bylo nařízeno, nemá však možnost po zrušení zajištění rozhodovat o tom, komu má být původně zajištěný majetek předán.

Obviněný, který po zastavení trestního stíhání z důvodu uvedeného v § 11 odst. 1 písm. a) resp. písm. b) tr. ř. prohlásí podle § 11 odst. 2 tr. ř., že trvá na projednání věci, má právo toto prohlášení vzít zpět.

Znak trestného činu výtržnictví podle § 202 tr. zák., že čin byl spáchán ze zjevné neúcty vůči společnosti, lze zjistit i z výtržnického jednání, jestliže výtržnost se stala za takových okolností a je takové intenzity, že již z toho lze bezpečně dovodit, že motivem jednání pachatele není náhlý ojedinělý impuls, ale že je v něm vyjádřen pachatelův záporný postoj k dodržování zásad socialistického soužití.

Přezkumné řízení podle druhého oddílu zák. č. 82/1968 Sb. je možno konat o rozhodnutích krajských soudů (vyšších vojenských soudů) z období od 1. ledna 1953 do 31. prosince 1956 jen, pokud tyto soudy rozhodovaly na základě žalob krajského prokurátora pro činy, pro které byl krajský prokurátor oprávněn konat přípravné řízení. Ustanovením obdobným ustanovení § 17 odst. 1 tr. ř. je tedy ustanovení § 20 odst. 1 tr. ř. z r. 1950 ve spojení s ustanovením § 13 odst. 1 tr. ř. z r. 1950.