Sešit č. 4/2001

K případům, kdy z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky, patří rovněž vypořádání mezi účastníky o tom, zda došlo k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů (zda nastal některý z případů, se kterým zákon takovýto přechod spojuje), a kdo z nich má práva a povinnosti zaměstnavatele.

Lhůta k podání odvolání běží znovu od doručení opravného usnesení (§ 204 odst. 1 věta druhá o.s.ř.)^*) jen tehdy, směřuje-li odvolání právě jen proti výroku usnesením podle § 164 o.s.ř. opravenému, případně proti výroku, který je na opraveném výroku závislý.

^*) Od 1.1. 2001 od právní moci opravného usnesení (srov. § 204 odst. 1 větu druhou o. s. ř. ve znění účinném od uvedeného data).

Městská část hlavního města Prahy se nemůže úspěšně domáhat určení, že je vlastníkem věci, která přešla na obec hlavní město Prahu podle zákona č. 172/1991 Sb.

Požadavek, aby v odvolání bylo uvedeno, v čem je spatřována nesprávnost napadeného rozhodnutí nebo postupu soudu (§ 205 odst. 1 o.s.ř.), není naplněn pouhým konstatováním, že právní hodnocení věci v rozhodnutí je nesprávné. Neuvedení údajů o tom, v čem je spatřována nesprávnost rozhodnutí nebo postupu soudu, však nebrání dalšímu pokračování odvolacího řízení. 

Maří-li odvolatel řádný průběh odvolacího řízení tím, že argumenty, jimiž zpochybňuje správnost napadeného rozhodnutí, uplatní až u odvolacího jednání, lze takový postup - vzniknou-li v jeho důsledku ostatním účastníkům zvýšené náklady např. tím, že odvolací jednání bude odročeno proto, aby druhá strana sporu měla možnost na odvolací námitky v přiměřeném časovém rámci reagovat - postihnout rozhodnutím ve smyslu § 147 odst. 1 o.s.ř., nikoliv zastavením odvolacího řízení.^*)

^*) Rozhodnutí vychází z občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000.

Rozhodnutím, kterým odvolací soud změnil usnesení soudu prvního stupně, jímž byl návrh na odklad provedení výkonu rozhodnutí vyklizením bytu zamítnut, a odklad povolil, nezpůsobil povinnému procesní újmu odstranitelnou zrušením rozhodnutí; dovolání povinného proto dovolací soud odmítne jako podané osobou neoprávněnou (§ 243b odst. 4, § 218 odst. 1 písm. b/ o.s.ř.). 

Účelem odkladu provedení výkonu rozhodnutí podle § 266 odst. 1 o.s.ř. nemůže být dodatečná náprava toho, že zajištěný byt nesplňuje znaky přiměřeného náhradního bytu, o němž bylo rozhodnuto v nalézacím řízení.

Přípustnost dovolání podle § 239 odst. 2 o.s.ř. je podmíněna nejen tím, že rozhodnutí je zásadního významu z hlediska svého obecného dopadu do poměrů sporů jiných obdobných), nýbrž i tím, že dotčené právní posouzení věci je významné pro věc samu. Tento předpoklad nesplňuje situace, kdy řešení příslušné právní otázky se nemůže projevit v poměrech dovolatele, tedy zůstane-li jeho postavení vůči druhé straně sporu (ve vztahu žalobce - žalovaný) nezměněno.^*)

^*) Rozhodnutí vychází z občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000.

Jestliže na cizím pozemku byla za účinnosti zákona č. 141/1950 Sb., občanského zákoníku, postavena trvalá (nemovitá) stavba, aniž bylo pro stavebníka zřízeno právo stavby, posuzuje se vztah mezi stavebníkem a vlastníkem pozemku vzniklý stavbou na cizím pozemku před 1. dubnem 1964 podle zákona č. 141/1950 Sb.