Rok 2026

Soud je za splnění dalších podmínek povinen rozhodnout v adhezním řízení postupem podle § 228 odst. 1 tr. ř. o povinnosti obviněného, který byl shledán vinným trestným činem poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 tr. zákoníku, k náhradě škody vzniklé v důsledku neoprávněně vyplacené dotace. Tím soud nezasahuje do pravomoci finančních úřadů v oblasti porušení rozpočtové kázně.

V restrukturalizačním řízení má před úpravou obsaženou v obecné části zákona o zvláštních řízeních soudních vždy přednost zvláštní úprava obsažená v zákoně č. 284/2023 Sb., o preventivní restrukturalizaci (§ 1 odst. 2 z. ř. s. in fine).

Jestliže zvláštní úprava procesní otázky v zákoně o preventivní restrukturalizaci chybí, nebo má sama jen povahu úpravy doplňující (jdoucí nad rámec obecné úpravy, leč nikoli proti ní), uplatní se pro restrukturalizační řízení bez dalšího (přímo) obecná část zákona o zvláštních řízeních soudních, tedy ustanovení § 2 až § 30 z. ř. s. Má-li úprava obsažená v obecné části zákona o zvláštních řízeních soudních jen doplňující charakter k úpravě daného procesního institutu v občanském soudním řádu (promítá-li se v ní princip zbytkové subsidiarity), uplatní se pro restrukturalizační řízení bez dalšího (přímo) příslušné ustanovení obecné části zákona o zvláštních řízeních soudních ve spojení s ustanoveními občanského soudního řádu, která doplňuje (§ 1 odst. 4 z. ř. s.).

Jestliže zvláštní úprava procesní otázky v zákoně o preventivní restrukturalizaci chybí, nebo má sama jen povahu úpravy doplňující (jdoucí nad rámec obecné úpravy, leč nikoli proti ní) a ustanovení obecné části zákona o zvláštních řízeních soudních tuto procesní otázku neřeší (nebo je nelze použít pro restrukturalizační řízení vzhledem k tomu, jak jsou formulována), uplatní se pro restrukturalizační řízení bez dalšího (přímo) občanský soudní řád (§ 1 odst. 3 z. ř. s.).

Prominutí zmeškání lhůty v restrukturalizačním řízení zákon nepřipouští, i když zmeškavší účastník uplatňuje omluvitelné důvody zmeškání (§ 56 odst. 4 zákona o preventivní restrukturalizaci).

Pohnutka zůstavitele ve smyslu ustanovení § 1531 o. z. může být projevena nejen písemně (v textu závěti nebo v jiné listině), ale také ústně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co chtěl zůstavitel projevit (konkludentně).

Mylná pohnutka zůstavitele ve smyslu ustanovení § 1531 o. z. může spočívat nejen v tom, že zůstavitel má nesprávnou představu o určité skutečnosti, nýbrž i v neznalosti. Může se týkat nejen současných nebo minulých skutečností, nýbrž i skutečností budoucích, přičemž může spočívat i v nenaplněných (mylných) očekáváních, kdy zůstavitel sepisuje závěť na základě nesprávné představy o tom, co se v budoucnu stane (zůstavitel by jednal jinak, kdyby o budoucích skutečnostech znal pravdu).

Omyl v pohnutce podle ustanovení § 1531 o. z. způsobuje relativní neplatnost dotčeného ustanovení závěti.

Ten, kdo se dovolává neplatnosti závěti z důvodu omylu v pohnutce podle ustanovení § 1531 o. z., je povinen tvrdit a prokázat nejen pohnutku zůstavitele a to, že je mylná, ale také to, že právě tato mylná pohnutka byla určujícím důvodem, proč zůstavitel jednal tak, jak jednal, a že kdyby zůstavitel věděl, jaký je (bude) skutečný stav věcí, nepořídil by daným způsobem.

Od výsledku dechové zkoušky provedené kalibrovaným dechovým analyzátorem se pro posouzení míry ovlivnění řidiče motorového vozidla alkoholem z hlediska stavu vylučujícího jeho způsobilost k řízení ve smyslu § 274 odst. 1 tr. zákoníku neodečítá žádná paušální hodnota. Taková zkouška je však orientační a za podklad pro závěr o stavu vylučujícím způsobilost řidiče se její výsledek užije, pokud nejsou v daném případě důvodné pochybnosti o jeho správnosti, a to obvykle vedle dalších důkazních prostředků.

Návrh dlužníka na snížení smluvní pokuty uplatněný až za odvolacího řízení, jež je vystavěno na principu neúplné apelace, nemůže být důvodný, je-li jeho posouzení spojeno s nepřípustným uplatněním nových skutečností nebo důkazů (§ 205a, § 211a o. s. ř.).

Pachatel zločinu loupeže podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku může poškozeného uvést do stavu bezbrannosti jiným podobným způsobem ve smyslu § 119 tr. zákoníku i tak, že využije jeho sklonu k nadměrnému požívání alkoholu, opatří mu alkoholické nápoje a podporuje ho v jejich dobrovolném požívání, což vede k silné opilosti poškozeného vylučující obranu proti následnému jednání pachatele.

K neplatnosti právního jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat, nejde-li o jednání výlučně v její prospěch, soud přihlédne zásadně bez návrhu (§ 588 o. z.).