Rok 1979

Zodpovednosť otca dieťaťa, ktoré sa narodilo vydatej matke, za zanedbanie povinnej výživy podla § 213 Tr. zák. môže vzniknúť len od doby, keď po právoplatnom súdnom rozhodnutí, že manžel matky nie je otcom dieťaťa (§ 57 Zák. o rodine), otec súhlasne s matkou dieťaťa pred národným výborom povereným viesť matriku alebo pred súdom vyhlási, že je otcom dieťaťa (§ 52 Zák. o rodine), alebo keď bol právoplatným súdnym rozhodnutím určený za otca (§ 54 Zák. o rodine).

Také právo přiznané pravomocným soudním rozhodnutím může být dlužníkem písemně uznáno co do důvodu i výše (§ 110 odst. 1, věta druhá, o. z.). Toto právo se pak promlčí za deset let ode dne, kdy k uznání došlo, popřípadě za deset let od uplynutí lhůty k plnění uvedené v písemném uznání dluhu.

Vyživovacia povinnosť rodiča voči dieťaťu vzniká priamo na základe zákona (§ 85 Zák. o rodine). Preto sa začiatok páchania tr. činu zanedbania povinnej výživy (§ 213 Tr.zák.) rodiča voči dieťaťu treba považovať deň, od ktorého prestal rodič zavinene plniť svoju vyživovaciu povinnosť. Ak takéto rozhodnutie nebolo doposial vydané, súd v tr. konaní rozhodne o výživnom ako o predbežnej otázke (§ 9 odst. 1 Tr.por.). Rozhodnutie súdu v obč.práv. konaní však súd v tr. konaní zhodnotí ako dôkaz podla § 2 odst. 6 Tr.por. To platí aj v prípade vyživovacej povinnosti medzi manželmi (§ 91 Zák. o rodine). Naproti tomu povinnosť prispievať na výživu rozvedeného manžela, (§ 92 odst. 1 Zák. o rodine) vzniká na základe dohody rozvedených manželov. Preto rozvedený manžel, ktorý zavinene neprispeva na výživu rozvedenej manželky (a naopak), môže sa dopustiť tr. činu zanedbania povinnej výživy.

Ak lekár vykonáva liečebnú starostlivosť v opitom stave, možno jeho výkon považovať za činnosť, pri ktorej by mohol byť ohrozený život alebo zdravie ludí (§ 201 Tr. zák.).

V případě příjmů z tvůrčí činnosti literární nebo umělecké anebo z činnosti výkonných umělců je třeba za výdělek poškozeného dosahovaný po poškození (§ 447 odst. 1 o. z.) pokládat i honoráře, které mu byly proplaceny v době po přiznání invalidního důchodu, avšak za činnost z doby před způsobením škody. Při stanovení náhrady za ztrátu na výdělku je třeba tyto příjmy připočísti k invalidnímu důchodu poškozeného.

Také škodu vzniklou cestujícímu uklouznutím na schůdkách železničního vagónu lze posoudit jako škodu vyvolanou zvláštní povahou provozu železnice.

Neověřená kopie veřejné listiny není veřejnou listinou ve smyslu § 176 odst. 1 tr. zák. Podstatná změna obsahu takové kopie bez ověření příslušným orgánem není proto trestným činem padělání a pozměňování veřejné listiny podle § 176 odst. 1 tr. zák.