část civilní

O soustavné méně závažné porušování pracovní kázně jde tehdy, dopustil-li se pracovník nejméně tří porušení pracovní kázně, která dosahují intenzity méně závažného porušení pracovních povinností, mezi nimiž je přiměřená časová souvislost.

Byla-li dávka důchodového zabezpečení přiznána jako dávka dobrovolná, třebaže se navrhovatelka domáhala přiznání dávky nárokové (případně i jen výplaty dávky jako dávky nárokové), náleží soudu přezkoumání rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení z toho hlediska, zda byly nebo nebyly splněny zákonné předpoklady pro přiznání dávky nárokové.

Zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, a zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, neumožňují sčítat dny, po které byl žadatel o úpravu jeho důchodu omezen na svobodě, a to jednak z důvodu mimořádného vojenského cvičení u bývalých Pomocných technických praporů a jednak potom i z důvodu vazby, a to i když tyto dny na sebe navazují.

Byla-li žadatelka o starobní důchod přeřazena (byť i neprávem) na méně placenou práci, nezakládá to důvod k tomu, aby při stanovení průměrného měsíčního výdělku (jako základu pro výpočet důchodu) bylo k uvedené okolnosti přihlíženo. Nelze tu použít ani ustanovení § 21 a násl. zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, když tu nedošlo k neplatnému skončení pracovního poměru z důvodů politické perzekuce nebo k postupu porušujícímu obecně uznávaná lidská práva a svobody.

Vyřazení z práce v podzemí dolu pro dosaženou nebo překročenou nejvyšší přípustnou expozici anebo pro nemožnost zaměstnání v dole z téhož důvodu, jež je opatřením primárně preventivním a nikoli následným vyjádřením stupně zhoršeného zdravotního stavu pracovníka, nelze brát v úvahu při posuzování schopnosti žadatele o důchod k výkonu soustavného zaměstnání ve smyslu ustanovení zákona o sociálním zabezpečení.

Nepřiznání starobního důchodu žadateli o důchod po dovršení jeho věku 55 let, k němuž došlo v roce 1984 podle ustanovení tehdy platného zákona č. 121/1975 Sb., nelze považovat za důvod k úpravě důchodu podle ustanovení zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích.

Nelze vyhovět návrhu na uznání cizího rozhodnutí o neplatnosti manželství manželů, z nichž alespoň jeden je občanem České republiky, když toto manželství bylo uzavřeno na území České republiky poté, co předchozí manželství obou manželů byla pravomocně rozvedena českým soudem, jestliže důvodem určení neplatnosti manželství vysloveného cizím soudem bylo jen to, že rozhodnutí českého soudu o rozvodu manželství, předcházející uvedenému uzavření sňatku, nebylo ohledně jednoho z manželů, který měl cizí státní občanství, ještě uznáno příslušným orgánem pro území státu, o jehož státní občanství u jednoho z manželů šlo.