Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 31.10.1962, sp. zn. 6 Cz 29/62, ECLI:CZ:NS:1962:6.CZ.29.1962.1
Datum: 31.10.1962 Sp. zn.: 6 Cz 29/62 Nejvyšší soud ČSSR
Datum: 31.10.1962 Sp. zn.: 6 Cz 29/62 Nejvyšší soud ČSSR
Datum: 19.12.1962 Sp. zn.: 1 Cp 277/62 Nejvyšší soud ČSSR
K výkladu čl. 7 směrnic ÚSVD č. 58/60 Věstníku ÚSVD a čl. II. odst. 2, 3 směrnic ÚSVD č. 47/61 Věstníku ÚSVD, o zvýšení účinnosti cenové tvorby a kontroly.
Datum: 09.01.1962 Sp. zn.: 3 Cz 77/61 Nejvyšší soud ČSSR
Schválení smíru mezi rozvedenými manželi, jímž se rozvedené manželce, která není potřebná, zajišťuje příspěvek na úhradu osobních potřeb a tedy bezpracný důchod, je v rozporu se zásadami socialistické morálky a tím i v rozporu s obecným zájmem.
Datum: 16.02.1962 Sp. zn.: 3 Cz 80/61 Nejvyšší soud ČSSR
Datum: 30.11.1962 Sp. zn.: 5 Co 349/62 Krajský soud v Praze
Regresní nárok podle § 17 zák. č. 150/1961 Sb. (nedodržení bezpečnostních předpisů a závazných pokynů).
Při onemocnění zaměstnance silikózou jakožto nemocí z povolání má být posuzována z hlediska nedodržení bezpečnostních předpisů a závazných pokynů jen poslední doba (§ 31 cit zák.), po kterou byl zaměstnanec vystaven účinkům činitele, vyvolávajícího tuto chorobu z povolání.
Datum: 04.04.1962 Sp. zn.: 8 Co 154/62 Krajský soud v Ostravě
O bezdůvodné odmítnutí místa nabízeného podnikem zaměstnanci (§ 7 zák. č. 150/1961 Sb.) jde jen v tom případě, kdy se zřetelem na zdraví a rodinné poměry pracovníka při zvážení celkové situace s přihlédnutím k hlediskům uvedeným v § 7 cit. zák., lze považovat za spravedlivé, aby pracovník dojížděl. U brigádníka, který utrpěl úraz a místo by měl nastoupit mimo své bydliště, ačkoli podle smlouvy se zavázal k práci mimo své bydliště jen po určitou vymezenou dobu, však o bezdůvodné odmítnutí nabízeného místa nejde.
Datum: 29.11.1961 Sp. zn.: 8 Co 274/61 Krajský soud v Brně
ČSD - Sdělovací a zabezpečovací stanice a ČSD - Železniční stavitelství jsou samostatnými hospodářskými organizacemi, které jsou způsobilé být účastníkem řízení před soudy; jsou vůči sobě třetími osobami ve smyslu § 2 vyhl. č. 38/1957 Ú. l., o provádění pojištění zákonné odpovědnosti za škody způsobené provozem motorových vozidel.