Sešit č. 5/1959

K otázce odměny za domovnické a další nedomovnické práce. Třídní hledisko při určování náhrady nákladů.

Trestné činy zkrácení a ohrožení daně jsou jednou z forem útoků proti socialistickému hospodářství, jichž se dopouští kapitalistické živly. Účelu trestu u takových pachatelů bude dosaženo nejen trestem hlavním, ale i takovým vedlejším trestem, jímž budou odčerpány mnohdy nekontrolovatelné bezpracné zisky. Takové tresty budou výstrahou nejen pro obžalovaného, ale i pro další osoby s obdobnými vztahy k naší společnosti [§ 17 odst. 1 písm. a), c) tr. zák.].

Otázku, zda se smír nepříčí obecnému zájmu, třeba posuzovat z hlediska třídního.

Při právním posouzení více útoků (skutků), spáchaných kulakem ke škodě JZD, nutno přihlížet v zájmu třídního rozboru věci k závažnosti jednání v celé jeho souvislosti.

Dopustil-li se obžalovaný kulak při svém zcela negativním poměru k JZD od doby, kdy do družstva vstoupil, celé řady skutků zakládajících úmyslné trestné činy, které směřovaly přímo k poškození družstva, vyplývá pak při třídním pohledu na souzenou věc v celé její souvislosti, že obžalovaný kulak z nepřátelství k lidově demokratickému řádu se dopustil jednání v úmyslu ztěžovat plnění státního plánu rozvoje národního hospodářství v úseku združstevněné zemědělské výroby.

Právnímu posouzení zjištěného skutku obžalovaného kulaka z hlediska trestného činu sabotáže podle § 85 odst. 1 písm. a) tr. zák. nebrání skutečnost, že obžaloba neuvádí, že se obžalovaný dopustil ke škodě JZD jednání, objektivně vykazujícího znaky sabotáže, z nepřátelství k lidově demokratickému řádu, neboť zjištění tohoto motivu nemění nic na totožnosti zažalovaného skutku, při jehož právním posouzení není soud - jak plyne z ustanovení § 239 tr. ř. - vázán obžalobou.

K otázce úhrady osobních potřeb rozvedené manželky, která byla uznána práce schopnou závodním lékařem.

Rozhodnutí finančních odborů rad národních výborů o daňové povinnosti obžalovaného, byť i pravomocná, nejsou závazná pro posouzení viny obžalovaného v řízení o trestných činech, nebo přestupcích zkrácení a ohrožení daně.

Pokud rozhodnutí, sdělení či vyjádření finančních orgánů nebo jiných státních orgánů řeší otázky odborného rázu, přihlédnou k nim orgány činné v trestním řízení jako k důkazům znaleckým. Při pochybnosti o jejich správnosti postupují orgány činné v trestním řízení podle § 121 tr. ř., přičemž bude namístě, aby si vyžádaly vyjádření ministerstva financí vzhledem k jeho přezkumné pravomoci podle § 29 odst. 1 a § 30 zák. č. 13/1954 Sb., o národních výborech.