Sešit č. 8/1998

Splnění povinností zaměstnavatele vyplývajících z ustanovení § 46 odst. 2 zák. práce jako předpokladu pro podání platné výpovědi soud zkoumá podle stavu v době výpovědi.

Jestliže soud zastaví řízení pro vadné označení žalovaného, je doručení rozhodnutí takovému "žalovanému" (nebo tomu, kdo podle soudu měl oním "žalovaným" správně být) pojmově vyloučeno. Právní moc usnesení o zastavení řízení pro nedostatečné označení žalovaného proto závisí výlučně na jeho doručení žalobci.O zastavení řízení podle ustanovení § 43 odst. 2 o. s. ř. v pracovní věci v řízení před okresním soudem jedná a rozhoduje senát.

V řízení o stížnosti obviněného proti usnesení o prodloužení vazby je rozsah přezkumné povinnosti nadřízeného soudu vymezen ustanovením § 147 tr. ř.Proto soud v tomto řízení přezkoumá pouze správnost výroku uvedeného usnesení a řízení, které tomuto usnesení předcházelo. Není oprávněn přezkoumávat zákonnost a odůvodněnost dřívějších pravomocných rozhodnutí ve věci, jimiž byla u tohoto obviněného prodloužena doba trvání vazby.

I. Skutečnost, že osoba zjednaná pachatelem k tomu, aby za úplatu usmrtila jiného, od samého počátku pouze předstírá záměr takový čin provést, nevylučuje u pachatele, který ji zjednal, naplnění formálních podmínek trestní odpovědnosti za přípravu k trestnému činu vraždy.

Jednání obviněného spočívající v tom, že motorové vozidlo opatří jinou než přidělenou státní poznávací značkou proto, aby ho mohl používat v silničním provozu, nenaplňuje skutkovou podstatu trestného činu poškozování cizích práv podle § 209 tr. zák., a to ani v případě, že tuto státní poznávací značku odejme bez vědomí majitele z cizího motorového vozidla.

Jednočinný souběh trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 201 písm. d) tr. zák. a trestného činu ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1, 2, popř. podle § 224 odst. 3 tr. zák. není vyloučen. Skutkové podstaty uvedených trestných činů nejsou mezi sebou ve vztahu, kdy by byl jeden z nich trestným činem speciálním vůči druhému, a to ani v případě, kdy porušení důležité povinnosti uložené pachateli podle zákona, popř. hrubé porušení předpisů bezpečnosti dopravy vedoucí k předpokládanému následku na zdraví či životě, záleželo především v tom, že pachatel řídil motorové vozidlo pod vlivem alkoholu.V takových případech nemůže být jednočinný souběh vyloučen ani v důsledku okolností průběhu konkrétního skutku, které by zakládaly faktickou konzumpci jeho posouzení podle § 201 písm. d) tr. zák. Pokud došlo v důsledku jednání pachatele, jež má znaky úmyslného trestného činu, i k naplnění znaků nedbalostního trestného činu, nejde o vztah trestných činů, kdy by mohlo být za jakýchkoli skutkových okolností spáchání takového jednání považováno za prostředek ke spáchání trestného činu nedbalostního, popř. za jeho vedlejší produkt.

Účelem předběžného šetření podle § 379 tr. ř. není zjištění, zda osoba, o jejíž vydání jde, spáchala trestný čin, pro který je její vydání žádáno.Pouze v případě, že tato osoba uvádí v rámci předběžného šetření okolnosti vyvracející podezření ze spáchání trestného činu a současně nabízí o nich důkazy nacházející se především na území České republiky, přičemž tyto důkazy lze bez větších průtahů provést, je příslušný státní zástupce povinen zaměřit předběžné šetření i na objasnění těchto okolností ( § 379 odst. 3 tr. ř.). Splnění této povinnosti není závislé na tom, jaká je právní úprava týkající se předkládání důkazů v příslušné mezinárodní smlouvě, nebo zda se řízení koná bez smluvního podkladu.Výsledky šetření podle § 379 odst. 3 tr. ř. nepředstavují právní překážku bránící vydání žádané osoby k trestnímu stíhání do ciziny podle Evropské úmluvy o vydávání (uveřejněna pod č. 549/1992 Sb.). Mohou však odůvodnit potřebu vyžádání dodatkových informací ve smyslu čl. 13 citované úmluvy, zejména vyjádření, zda dožadující strana i za zjištěných okolností na žádosti o vydání trvá.