Sešit č. 7-8/1991

Je-li opakovaný návrh na povolení obnovy řízení sice založen na shodných skutkových námitkách jako zamítnutý návrh dřívější, avšak uváděné shodné skutečnosti jsou podloženy jinými (novými) důkazy, nelze návrh projednat v neveřejném zasedání podle § 286 odst. 2 věta druhá tr. ř., ale musí se konat veřejné zasedání podle § 286 odst. 1 tr. ř.

K podmínkám obnovy řízení v neprospěch obviněného: Při zkoumání zda předmětem trestního stíhání je skutek, na který se vztahuje rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii, podle něhož v trestním stíhání již nesmí být pokračování (abolice), a zda je tedy obnova řízení v neprospěch obviněného vyloučena [§ 279 písm. b) tr. ř.], je nutno vycházet z právního posouzení tohoto skutku, jehož by mělo být užito po povolení obnovy v neprospěch obviněného, nikoli z právního posouzení skutku v pravomocném odsuzujícím rozsudku, kterého se týká návrh na povolení obnovy řízení.

Základným hladiskom, ktoré treba brať do úvahy pri rozhodovaní o prijatí majetkovej záruky aj pri stanovení jej formy a výšky podla § 73a odst. 1, 2 Tr. por., je otázka, či, prípadne aká majetková záruka dostatočne odstráni odôvodnenú obavu, že obvinený ujde alebo sa bude skrývať, aby sa vyhol trestnému stíhaniu alebo trestu [§ 67 písm. a) Tr. por.]. I u závažných trestných činov v sankcionovaných vysokým trestom môže byť dostatočná majetková záruka určená pri dolnej hranici zákonného rozpätia, ak ide o menej narušeného obvineného, pre ktorého by so zretelom na jeho majetkové pomery, prípadne majetkové pomery toho, kto záruku ponúka, bola strata záruky citelnou ujmou.

Soud, který přijme podle § 73a odst. 1 tr. ř. majetkovou záruku a na tomto základě rozhodne o propuštění obviněného z vazby, nemůže před rozhodnutím soudu druhého stupně o stížnosti prokurátora proti tomuto rozhodnutí znovu rozhodnout o propuštění obviněného z vazby jen s ohledem na dříve již přijatou majetkovou záruku.Propustit obviněného v takovém případě z vazby před rozhodnutím soudu druhého stupně by mohli jen tehdy, jestliže by pominul důvod vazby uvedený v § 67 písm. a) tr. ř.

Znalec musí být podle § 106 tr. ř. poučen před podáním znaleckého posudku. Není vadou znaleckého posudku, jestliže znalci ještě před tímto poučením vyšetří zdravotní (duševní) stav obviněného, popř. provedou jiné úkony potřebné k přípravě a zpracování posudku.

Trestní řád výslovně nestanoví, jakou specializaci musí mít znalci-lékaři provádějící prohlídku a pitvu mrtvoly podle § 115 tr. ř. Volba znalců z oboru zdravotnictví musí vycházet z požadavku, aby šlo o lékaře, kteří na základě svých odborných znalostí mohou přispět k objasnění skutečností v konkrétním případě důležitých pro rozhodnutí.Skutečnost, že znalecký posudek o prohlídce a pitvě mrtvoly byl zpracován vedle znalce z odvětví soudního lékařství též znalcem z odvětví patologické anatomie, nemůže být sama o sobě důvodem vadnosti posudku a rozhodnutí o vrácení věci prokurátorovi k došetření podle § 188 odst. 1 písm. f) tr. ř.

Při dokazování pomocí mikrostop se nemůže znalec, event. osoba, která podává odborné vyjádření, omezit v případech zjištěné druhové shodnosti mikrostop na pouhé konstatování její existence. V posudku nebo vyjádření musí být podrobně rozvedeno, o jaké mikrostopy jde, jaký je jejich charakter, četnost výskytu, případné zvláštnosti apod., aby soud mohl na základě těchto údajů náležitě zhodnotit význam mikrostop z hlediska dokazované skutečnosti a posoudit, jaké závěry umožňují.Případy druhové shodnosti jsou totiž velice různorodé a důkazní možnosti mikrostop mohou být na jedné straně minimální při zajištění mikrostop naprosto běžných látek, zatímco jindy mohou vést až k téměř individuální identifikaci u specifických, ojediněle se vyskytujících materiálů nebo u většího souboru mikrostop.