Sešit č. 4/1971

Všeobecný súd, ktorý rozhodol, že sa vykoná trest, ktorého výkon bol podmienečne odložený (§ 60 odst. 5 Tr. zák.), nemôže zaradiť odsúdeného pre výkon trestu do vojenského nápravného útvaru, a to ani vtedy, keď odsúdený je vojakom v základnej vojenskej službe a odpykáva v takomto útvare iný trest, ktorý mu bol uložený vojenským súdom.

Použití násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí je u trestného činu loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák. prostředkem k zmocnění se cizí věci musí proto k nim dojít před zmocněním se cizí věci. Jestliže dojde k použití násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí po dokonaném zmocnění se cizí věci, může to zakládat za podmínek § 88 tr. zák. toliko okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby podle § 132 odst. 2 písm. d), event. § 247 odst. 2 písm. c) tr. zák., jestliže pachatel použil násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí proto, aby si cizí věc, které se zmocnil, uchoval.

Pri úvahe o tom, či skutok vykazujúci inak znaky prečinu proti majetku v socialistickom a v osobnom vlastníctve podla § 3 odst. 1 zák. č. 150/1969 Zb. nie je vzhladom na stupeň jeho nebezpečnosti pre spoločnosť trestným činom, musí súd zhodnotiť všetky z tohoto hladiska významné okolnosti v ich vzájomnej súvislosti (§ 3 odst. 4 tr. zák.). Skutočnosť, že ide o páchatela už trestaného, nemusí ešte sama osebe viesť k záveru, že jeho čin je trestným činom, keď bol odsúdený za trestnú činnosť iného druhu, k páchaniu majetkových trestných činov dosial neprejavil náklonnosť a ani iné okolnosti nezvyšujú výrazne stupeň nebezpečnosti činu pre spoločnosť.

I. Súd môže oslobodiť obžalovaného spod obžaloby z dôvodu uvedeného v ustanovení § 226 písm. d) Tr. por., teda preto, že obžalovaný nie je pre nepríčetnosť trestne zodpovedný, len potom, keď bolo zistené, že obžalovaný sa skutku, ktorý je predmetom obžaloby, dopustil, a že tento skutok vykazuje znaky niektorého trestného činu teda až potom, keď nie je daný žiadny z dôvodov oslobodenia uvedených v § 226 písm. a) až c) Tr. por.

Pri rozkrádaní, krádeži a iných majetkových deliktoch treba pri ustalovaní výšky škody vychádzať z tržnej (maloobchodnej) ceny veci, ktorá je predmetom útoku, a to v čase spáchania činu. Pokial je hodnota veci alebo výška škody znakom skutkovej podstaty trestného činu (prečinu), nemožno prihliadať na ďalšie škodlivé následky činu, napr. na náklady na dopravu odcudzenej veci a na miesto činu a pod. Túto ďalšiu majetkovú škodu, pokial je v príčinnej súvislosti so skutkom, ktorý je predmetom konania, však hodnotí súd pri stanovení stupňa nebezpečnosti činu pre spoločnosť (§ 3 odst. 4 Tr. zák.) a poškodený ju môže uplatňovať voči obžalovanému v adhéznom konaní.

I. Jestliže jednáním popsaným v ustanovení § 3 odst. 1 písm. a) až d) zák. č. 150/1969 Sb. způsobil pachatel jediným skutkem na cizím majetku škodu převyšující 1500 Kčs, nejde o přečin proti majetku v socialistickém a v osobním vlastnictví podle § 3 odst. 1 zák. č. 150/1969 Sb., nýbrž o trestný čin nebo o souběh trestných činů, když v důsledku různosti forem jednání nebo vlastnictví, ve kterém byl poškozený majetek, je třeba skutek posoudit podle několika ustanovení trestního zákona.

O souběh trestných činů a ne o souběh několika přečinů podle § 3 odst. 1 zák. č. 150/1969 Sb. půjde v takovém případě i tehdy, když jednotlivými formami jednání popsanými pod písm. a) až d) § 3 odst. 1 zák. č. 150/1969 Sb. nebo na majetku v různých formách vlastnictví byla způsobena škoda, která jednotlivě nepřevyšuje 1500 Kčs.

II. K výkladu ustanovení § 1 odst. 1 zák. č. 150/1969 Sb. v souvislosti s ustanovením § 3 odst. 1 téhož zákona.

III. Při ukládání souhrnného trestu podle § 35 odst. 2 tr. zák. musí být dřívější odsuzující rozsudek o jiném trestném činu pachatele pravomocný. Jestliže tento rozsudek ještě nenabyl právní moci, soud rozhodující později vyčká s rozhodnutím, až se dřívější rozsudek stane pravomocným.

Doručení usnesení o stížnosti podle § 146a tr. ř. zajišťuje soud, který usnesení vydal, nikoli prokurátor nebo vyšetřovatel, proti jehož rozhodnutí o zajištění osob nebo majetku stížnost směřovala.