Sešit č. 4/1963

Po pravomocném vyslovení propadnutí jmění * nelze učinit platně projev směřující k započtení pohledávky, která náleží do souhrnu tohoto jmění.

*Srov. § 27 písm. f) a § 51 tr. zák. č. 140/1961 Sb.

Pracovník v tzv. faktickom pracovnom pomere má proti podniku zásadne nárok na náhradu škody, ktorá mu zišla v dôsledku prerušenia tohto pracovného vzťahu (§ 337 a násl. obč. zák.). 

Podmienkou tohto nároku je nielen zavinené konanie na strane podniku (nevyžiadanie predchádzajúceho súhlasu ONV a závodného výboru ROH) a vznik škody na strane pracovníka (ušlý zárobok v dôsledku prerušenia tohto pracovného vzťahu), ale i príčinná súvislosť medzi výsledkom, za ktorý sa zodpovednosť ukladá a zavineným konaním. Príčinná súvislosť nie je daná najmä v prípade, že daný výsledok (vzniklá škoda) i keď k nemu pôvodne smerovalo správanie sa podniku (nevyžiadanie predchádzajúceho súhlasu ONV a závodného výboru ROH), je výsledkom správania sa pracovníka (dôsledkom jeho zavinenia, spočívajúceho v tom, že nenastúpil, hoci mohol, inú primeranú prácu, resp. sa o túto prácu zavinene ani neuchádzal).

Podla § 27 zák. č. 41/1948 Zb. platí čo do práv dieťaťa narodeného mimo manželstva na výživu, výchovu a zaopatrenie, právny poriadok štátu, príslušníkom ktorého je dieťa v dobe narodenia. 

Vyživovaciu povinnosť otca oproti maloletému dieťaťu posudzuje súd podla právneho poriadku štátu, príslušníkom ktorého je dieťa v dobe narodenia.

O dokonaný trestný čin neposkytnutí pomoci podle § 208 tr. zák. nejde, jestliže poškozený nebyl vůbec poraněn nebo byl-li okamžitě mrtev. Jestliže však obžalovaný v takovém případě úmyslně ujel, aniž se přesvědčil, v jakém stavu se poškozený nalézá, dopustil se zpravidla pokusu trestného činu neposkytnutí pomoci podle § 8 odst. 1, § 208 tr. zák.

Od určení výživného pro nezletilé dítě nelze upustit ani v případě, že je tu sice společný majetek manželů (vkladní knížky), avšak jeden z manželů nesouhlasí s tím, aby z těchto prostředků byly potřeby dítěte hrazeny.

Při schvalování dohody rodičů o výživě nezl. dítěte podle § 251 odst. 1 o. s. ř. musí se soud řídit týmiž zásadami, podle nichž by postupoval, kdyby o výživě rozhodoval přímo.

Podnik odpovídá podle zák. č. 150/1961 Sb. při nemoci z povolání, jestliže u pracovníka byla zjištěna nemoc z povolání a jestliže na pracovišti podniku, proti němuž je nárok uplatňován, jsou objektivně dány podmínky pro vznik nemoci z povolání; není rozhodné, zda pracovník, u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, pracoval na posledním pracovišti po dobu, jež z hlediska lékařského je předpokladem pro vznik nemoci z povolání. Proti svému poslednímu zaměstnavateli neuplatní pracovník nárok jen v takovém případě, kdy podmínky pro vznik nemoci z povolání, kterou onemocněl na tomto posledním pracovišti, vůbec neexistovaly.