Sešit č. 3-4/1993

V občanském soudním řízení o zrušení práva společného nájmu družstevního bytu rozvedených manželů může soud přiznat nárok na zajištění náhradního bytu, nikoli však nárok na zajištění přiměřeného náhradního bytu podle ustanovení § 712 odst. 2 o.z.

Odnětím možnosti jednat před soudem (§ 237 písm. f/o.s.ř.) se rozumí takový postup soudu, jímž znemožnil účastníku řízení realizaci těch procesních práv, která mu občanský soudní řád dává. Pro přípustnost dovolání není rozhodné, zda byla účastníku řízení odňata možnost jednat před soudem v odvolacím řízení nebo v řízení před soudem prvního stupně.

Nesouhlas odpůrce se zpětvzetím návrhu na zahájení řízení, k němuž došlo v době od vydání platebního rozkazu do skončení lhůty k podání odporu odpůrcem, aniž by však byl odpor podán, je neúčinný, neboť ve věci nebylo jednáno (§ 211 a § 96 odst. 3 o.s.ř.) V takovém případě, nejsou-li dány podmínky uvedené v ustanovení § 1173 odst.2 o.s.ř., odvolací soud bez rozhodování o připuštění zpětvzetí návrhu na zahájení řízení zruší platební rozkaz podle ustanovení § 208 o.s.ř., řízení zastaví a rozhodne o nákladech řízení.

V občanském soudním řízení, probíhajícím podle ustanovení části třetí nebo i části páté občanského soudního řádu, nemůže soud řešit otázku rozporu obecně závazného právního předpisu se zákonem. Může tu však v případě takového rozporu postupovat podle ustanovení § 109 odst. 1 písm.b), věta druhá,o.s.ř.

V řízení o svěření nezletilého dítěte do pěstounské péče se nerozhoduje o výživném pro toto dítě. Teprve po právní moci rozsudku o svěření nezletilého dítěte do pěstounské péče a po právní moci rozhodnutí příslušného správního orgánu o přiznání příspěvku na úhradu potřeb dítěte (§ 5 zákona č. 50/1973 Sb.) uloží soud rodičům, popřípadě jiným osobám povinným poskytovat výživné dítěti, aby toto výživné poukazovali uvedenému orgánu (§ 7 odst. 1 zákona č.50/1973 Sb.).

Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti je jedním dílčím nárokem, jehož předpoklady vzniku jsou ve srovnání s ostatními nároky vznikajícími při odškodňování pracovních úrazů odchylné a mohou se i odchylně naplňovat. Nelze nárok na tuto náhradu rozložit na několik částí, pokud nenastanou nové skutečnosti. Poškozený má však právo dispoziční volnosti uplatnit nejprve část svého nároku, vyplývajícího z odpovědnostního vztahu, a potom jeho zbytek. Vysloví-li odvolací soud výrok o přípustnosti dovolání proti svému rozhodnutí ( § 238 odst. 2 písm. a/ o.s.ř.), musí také v odůvodnění rozsudku uvést, že tak činí pro zásadní význam rozhodnutí po stránce právní (popřípadě pro zásadní význam řešení dílčí konkrétní právní otázky) a v čem tento zásadní význam spatřuje.

Při určení toho, v jaké skupině hornických činností přísluší pracovníkovi věrnostní přídavek horníků podle zákona č.62/1983 Sb., nelze vycházet jen z toho, jak byl druh jím vykonávané práce označen např. v pracovní smlouvě. Zařazení do skupin hornických činností se provádí podle práce, kterou pracovník v příslušném období skutečně vykonával rozhodujícím hlediskem je především charakteristika okruhu pracovníků vykonávajících hornickou činnost, uvedená v příloze nařízení vlády ČSFR č.67/1983 Sb.