Sešit č. 2-3/1992

Jestliže účastník občanského soudního řízení vezme zpět návrh na zahájení řízení, ale jen podmíněně, nemůže soud posuzovat tento jeho úkon jako učiněný bez podmínky. Účastníkem projevená podmíněnost procesního úkonu, pokud na ní účastník trvá, brání tomu, aby úkon vyvolal zamyšlené účinky.

Při rozhodování o připuštění zpětvzetí návrhu na zahájení řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví v době, kdy od zániku tohoto spoluvlastnictví uplynula doba delší tří let, je povinností soudu poučit účastníky řízení o významu a důsledcích ustanovení § 149 odst. 4 o.z., aby bylo zřejmé, že oba bezpodíloví spoluvlastníci jsou srozuměni s důsledky, které ohledně jejich zaniklého bezpodílového spoluvlastnictví manželů nastanou.

Předpokladem přiměřeného zvýšení částky odpovídající základnímu počtu bodů zjištěnému lékařem (ve smyslu ustanovení § 6 odst. 2 vyhlášky č. 32/1965 Sb.) je existence takových skutečností, které umožňují závěr, že omezení poškozeného nelze vyjádřit jen základním odškodněním za bolest nebo ztížení společenského uplatnění, které již samo představuje náhradu za prokazatelné nepříznivé důsledky pro životní úkony poškozeného a pro uspokojování i plnění jeho životních a společenských potřeb a úkolů. Přiměřené zvýšení nad stanovené nejvyšší výměry odškodnění ve smyslu ustanovení § 7 odst. 3 vyhlášky č. 32/1965 Sb. přichází v úvahu jen zcela vyjímečně v případech hodných mimořádného zřetele, kdy kulturní, sportovní či jiné zapojení poškozeného před úrazem bylo na vysoké úrovni a mimořádné.

Jestliže byl vlastník pozemku v konkrétním případě upozorněn na to, že stav porostů na pozemku hrozí způsobit škodu, je jeho povinností (i když pozemek předal do užívání jinému) alespoň ipozornit uživatele pozemku na závadný stav a na potřebu provést odpovídající opatření. Nesplnění této povinnosti může mít za následek i odpovědnost vlastníka pozemku za škodu, vzniklou ze špatného stavu porostů na jeho pozemku. Čs.soudům náležela a náleží pravomoc rozhodovat o žalobách na náhradu škod způsobených čs.občanům sovětskými vojsky během jejich pobytu na území ČSFR za tato vojska jedná zmocněnec vlády SSSR (případně později státu, který závazek bývalého SSSR z mezinárodní dohody převzal) pro náležitosti odchodu sovětských vojsk z ČSFR (ve smyslu č. 4 Dohody mezi vládou ČSFR a vládou SSSR, vyhlášené sdělením č. 71/1990 Sb.). Nejde tu s přihlédnutím k této dohodě o žaloby směřující proti cizímu státu (srov. k tomu § 47 zákona č. 97/1963 Sb.).

Organizace spravující veřejnou kanalizaci je povinna bez průtahů zajistit provedení její opravy, a to včetně kanalizačních přípojek, bez ohledu na to, že byly tyto kanalizační přípojky vybudovány před účinností nyní platných vyhlášek č. 144/1978 Sb. a č. 154/1978 Sb., o veřejných vodovodech a kanalizacích, a předpisů o způsobu plánování, financování, projektování a provádění vodovodních a kanalizačních přípojek (viz směrnice uveřejněné pod č. 129/1957 Ú.l.). Z porušení této povinnosti vyplývá odpovědnost organizace za vzniklou škodu (např. v důsledku zanedbaného technického stavu kanalizační přípojky). Zavinění poškozeného při přecházení po těchto kanalizačních zařízeních tu nelze vyloučit (§ 441 o.z.).

Škodu spočívající v tom, že poškozený vynaložil vyšší náklady na vypůjčení osobního automobilu ve srovnání s náklady, jež by jinak vynaložil na provoz svého automobilu, který nemohl použít v důsledku poškození, je třeba považovat za skutečnou škodu, kterou je škůdce povinen nahradit v rozsahu nutně a účelně vynaložených nákladů. Příčinná souvislost je dána tehdy, jestliže škodná událost skutečně způsobila škodu, o jejíž náhradu jde. Příčinnou souvislost nelze zaměňovat za souvislost časovou.

V případě nezjištění osoby, jež je odpovědná za škodu způsobenou provozem motorového vozidla, pojišťovna nevstupuje namísto neznámého škůdce do odpovědnostního vztahu mezi poškozeným a neznámým škůdcem. Je tu vyhláškami o zákonném pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla založeno specifické právo poškozeného vůči pojišťovně na výplatu plnění ze zákonného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla, jakého by se poškozenému dostalo, kdyby byl škůdce znám toto oprávnění poškozeného nemá povahu práva na náhradu škody. Osoba odpovědná za škodu způsobenou provozem motorového vozidla není zjištěna, jestliže není známo, které vozidlo škodu způsobilo (nikoli tedy je-li skutkově sporné, kdo toto vozidlo řídil).