Sešit č. 2-3/1992

Postup pri hodnotení telesných poškodení v úrazovom poistení podla druhej vety bodu 12 Zásad pre hodnotenie (prílohy k vyhláške č. 49/1964 Zb., t.j. hodnotenie jednotlivých následkov telesného poškodenia ako celok, prichádzal do úvahy len vtedy, ak by išlo o následky na tom istom úde, orgáne alebo jeho časti. Ak sa však poškodenie trebárs následné prejavilo na iných údoch (orgánoch), nie je rozhodujúce, že pôvodne priame poškodenie sa týkalo iba riadiaceho telesného orgánu (napr.poškodenie miechy ako riadiaceho orgánu v centrálnej nervovej sústave). Pozri však teraz vyhlášku č. 364/1991 Zb., platnou v Slovenskej republike v Českej republike platí vyhláška č. 49/1964 Zb. v znení vyhlášok č. 55/1979 Zb. a č. 337/1991 Zb.

Součást věci není způsobilým předmětem občanskoprávního vztahu, pokud není zákonem jinak. Součást věci sdílí to, co se po právní stránce týká věci hlavní. Tak tomu je i tehdy, jestliže se v důsledku faktického spojení stala součástí věci hlavní taková věc, která byla věcí samostatnou.

Predpokladom použitia výpovedného dôvodu podla ustanovenia § 46 ods. 1 písm. c) Zák.práce je existencia organizačnej zmeny, nadbytočnosť pracovníka a príčinná súvislosť medzi organizačnou zmenou a nadbytočnosťou pracovníka. Za rozhodnutie organizácie o organizačnej zmene nemožno považovať iba prejednanie rozvrhu funkcií na budúce obdobie, na základe ktorého by potom o zmenách v organizácii rozhodoval iný príslušný orgán.

V případě posouzení důvodnosti žaloby organizace, která se domáhá vůči pracovníkovi náhrady škody, jež jí vznikla zaplacením pokuty uložené orgánem bezpečnosti práce, je třeba se v rámci zjišťování předpokladů odpovědnosti za škodu u žalovaného pracovníka zabývat zejména tím, zda k jeho povinnostem patřilo např. provádění pravidelných revizí bezpečnosti práce, zda k závadám shledaným orgánem bezpečnosti práce skutečně došlo ( vzniknou-li o tom pochybnosti), zda mohl žalovaný pracovník sám provést nebo zajistit opravy revidovaných zařízení a zda kromě žalovaného pracovníka odpovídá za škodu případně i další jiný pracovník. Zdůvodnění žalobního návrhu tím, že žalovaný pracovník odpovídá za škodu ve značné míře, je nepostačující.

Ak požívatel starobného dôchodku oznámil v priebehu súdneho konania podla ustanovenia § 244 a nasl. O.s.p. , že nechce poberať starobný dôchodok a chce byť ďalej zamestnaný, išlo tu o žiadosť, aby bola zastavená výplata dávky, o ktorej rozhodol orgán dôchodkového zabezpečenia. Orgán dôchodkového zabezpečenia tu nemôže zrušiť len z tohto dôvodu predtým vydané rozhodnutie o priznaní starobného dôchodku.