Sešit č. 1/2009

Postup podle § 188 zákona č. 182/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů se uplatní pouze tehdy, je-li vadný sám procesní úkon, tj. přihláška pohledávky. Okolnost, že věřitel nepřipojí požadované přílohy, nemůže mít jiný následek, než že uplatněný nárok neprokáže (nesplní povinnost důkazní). Nedoplní-li věřitel ani přes výzvu insolvenčního správce zákonem požadované přílohy (kopie smluv, soudních nebo jiných rozhodnutí a dalších listin dokládajících údaje uvedené v přihlášce pohledávky), čili listinné důkazy ve smyslu § 177 uvedeného zákona, je na insolvenčním správci, zda takovou pohledávku co do pravosti nebo obsahu zpochybní a podle § 192 a násl. tohoto zákona ji popře.

Podle ustanovení § 188 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů nelze postupovat u pohledávky postavené na roveň pohledávce za majetkovou podstatou, která se v insolvenčním řízení nepřihlašuje (§ 169 odst. 1 a § 203 uvedeného zákona); to platí i v případě, že věřitel takovou pohledávku uplatnil v insolvenčním řízení formou přihlášky.

Jestliže věřitel jako insolvenční navrhovatel ani přes řádnou výzvu insolvenčního soudu nedoplní insolvenční návrh o řádnou přihlášku své pohledávky v zákonem předepsané formulářové podobě (§ 176 zákona č. 182/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů a § 21 a § 22 vyhlášky č. 311/2007 Sb.), insolvenční soud odmítne insolvenční návrh podle § 128 odst. 2 uvedeného zákona.

Vady insolvenčního návrhu může insolvenční navrhovatel odstranit, jen dokud insolvenční soud nerozhodne o odmítnutí insolvenčního návrhu podle § 128 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů. K odstranění vad insolvenčního návrhu provedenému až v odvolacím řízení se nepřihlíží.

Proti usnesení, kterým insolvenční soud ukládá insolvenčnímu navrhovateli povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení, je odvolání přípustné. Nejde o usnesení vydané v rámci dohlédací činnosti insolvenčního soudu.

Insolvenční soud může uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, teprve tehdy, má-li insolvenční návrh všechny zákonem předepsané náležitosti. Je pojmově vyloučeno činit vůči insolvenčnímu navrhovateli další opatření, je-li insolvenční návrh vadný ve smyslu § 128 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů nebo nejsou-li k němu připojeny přílohy předepsané ustanovením § 128 odst. 2 uvedeného zákona.

Pro výzvu podle ustanovení § 27 odst. 5 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2007 není předepsána písemná forma.

Je-li zástava v podílovém spoluvlastnictví, rozumí se obvyklou cenou zástavy, k jejímuž složení má být podílový spoluvlastník vyzván postupem podle ustanovení § 27 odst. 5 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2007, obvyklá cena jeho spoluvlastnického podílu na zástavě. Taková výzva není právním úkonem týkajícím se společné věci (§ 139 odst. 2 obč. zák.) a osobám, které pohledávku vůči úpadci zajišťují svými spoluvlastnickými podíly na zástavě, musí být doručena zvlášť.

Zákon č. 72/1994 Sb. ve znění pozdějších předpisů neomezuje smluvní volnost bytového družstva při převodu bytu v budově, kterou má ve vlastnictví, popřípadě ve spoluvlastnictví, jde-li o byt, který nemá nikdo v nájmu.

Zákaz nabývání vlastnictví k věcem, jejichž vlastníkem byl při zahájení konkursního řízení dlužník, vedoucími pracovníky dlužníka a osobami jim blízkými, platí ve smyslu ustanovení § 67b odst. 1 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2007 pro právní úkony, k nimž došlo při zpeněžování majetku konkursní podstaty po prohlášení konkursu na majetek dlužníka; na právní úkony, k nimž došlo v době od zahájení konkursního řízení do prohlášení konkursu na majetek dlužníka, se tento zákaz nevztahuje.

Právní úkon pořízení nebo zrušení závěti musí být učiněn osobně pořizovatelem závěti (zůstavitelem); není možné, aby tyto úkony za zůstavitele učinil jeho zástupce (zákonný nebo na základě plné moci).