Rok 2000

Vztahem, který se týká zabezpečování veřejných potřeb, je i vztah z kupní smlouvy o nákupu bezpečnostních zařízení pro potřeby státní školy (§ 261 odst. 2 obch. zák.).

Způsobilým předmětem vydržení vlastnického práva je i pozemek, který je částí parcely.

Jestliže po rozhodnutí Nejvyššího soudu podle § 270 odst. 1 tr. ř. státní zástupce vrátil věc vyšetřovateli podle § 174 odst. 2 písm. d) tr. ř., je vyšetřovatel vázán právním názorem, který ve věci vyslovil Nejvyšší soud, a je povinen provést procesní úkony, jejichž provedení Nejvyšší soud nařídil ( § 270 odst. 4 tr. ř.), a to ve stejném rozsahu jako státní zástupce, jemuž byla věc Nejvyšším soudem podle § 270 odst. 1 tr. ř. přikázána, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Vyšetřovatel nemůže provedení takových úkonů odepřít podle § 164 odst. 5 tr. ř.

K dovolání není legitimován ten účastník řízení, jemuž sice byla rozhodnutím odvolacího soudu způsobena újma na jeho právech, avšak nelze ji odstranit zrušením napadeného rozhodnutí. Dovolání proto nemůže podat účastník, jehož odvolání bylo v rozporu se zákonem odmítnuto, jestliže odvolací soud postupem podle ustanovení § 206 odst. 2 a § 212 odst. 1 o.s.ř. rozhodnutí soudu prvního stupně i ve vztahu k tomuto účastníku řízení přezkoumal a o věci i vůči tomuto účastníku rozhodl.

Podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. e) advokátního tarifu náleží ustanovenému obhájci odměna za jeden úkon právní pomoci, pokud se ve lhůtě dvou hodin účastní více vyšetřovacích úkonů v přípravném řízení. Pokud však se ve lhůtě dvou hodin zúčastní výslechu svědka u vyšetřovatele a poté výslechu obviněného před soudcem rozhodujícím o jeho vazbě, náleží mu odměna za dva úkony právní služby, neboť jen první z uvedených úkonů je úkonem vyšetřovacím ve smyslu uvedeného ustanovení. Druhý úkon je nutno považovat za účast na jednání před soudem ve smyslu § 11 písm. g) advokátního tarifu, byť je toto jednání konáno v rámci přípravného řízení.

Omlouvá-li účastník (jeho zmocněnec) svou neúčast u jednání "časovou kolizí s jiným soudním sporem", může být taková omluva ve smyslu § 153b odst. 1 o.s.ř. důvodná jen tehdy, jestliže soudu oznámí také konkrétní údaje o tom, proč se nemůže jednání zúčastnit, zejména jaké jiné jednání mu brání v účasti (v jaké věci a u jakého soudu), kdy se o něm dozvěděl (že k němu byl předvolán dříve než k jednání, z něhož se omlouvá) a že časovou kolizi více jednání nebylo možné vyřešit jinak (nepočítaje v to u zmocněnce účastníka postup podle ustanovení § 25 odst. 3 o.s.ř.).

Pokud státní zástupce v obžalobě vymezí popis skutku tak, že do něj zahrne také jednání, ve kterém obviněný pokračuje i v době po sdělení obvinění a které s ohledem na ustanovení § 12 odst. 11 tr. ř. je třeba posuzovat jako nový skutek, aniž by pro toto jednání bylo obviněnému sděleno obvinění, pak byla podána obžaloba pro skutek, pro který nebylo sděleno obvinění. V takovém případě jde o závažnou vadu přípravného řízení odůvodňující vrácení věci státnímu zástupci k došetření postupem podle § 188 odst. 1 písm. e) tr. ř. Nejsou-li zde důvody opodstatňující potřebu společného projednání věci (tj. všech skutků uvedených v obžalobě), pak soud vyloučí tento skutek ze společného řízení a vrátí věc státnímu zástupci k došetření jen ohledně tohoto skutku.