Rok 2000

Podle § 108 odst. 1 tr. ř vypracoval-li znalec posudek písemně, stačí, aby se při výslechu na něj odvolal a jej stvrdil. V řízení před soudem toto ustanovení však nelze chápat izolovaně a je nutno je vykládat v návaznosti na ustanovení § 220 odst. 2 tr. ř., podle kterého smí soud při svém rozhodnutí přihlížet jen ke skutečnostem, které byly probrány v hlavním líčení, a opírat se o důkazy, které byly v hlavním líčení provedeny. Samotným vyjádřením znalce, kterým se odvolává na znalecký posudek a jej stvrzuje, ještě není proveden důkaz znaleckým posudkem. Z takového vyjádření není osobám přítomným při hlavním líčení zřejmé, co je obsahem posudku a jaké závěry znalec stvrzuje. Je proto v takovém případě třeba, aby soud vyzval znalce, aby posudek přednesl, popř. není-li to možné, aby byl znalecký posudek přečten.

Ke zřízení zástavního práva ke spoluvlastnickému podílu k věci není třeba souhlasu ostatních spoluvlastníků, neboť nejde o případ hospodaření se společnou věcí ve smyslu § 139 odst. 2 obč. zák.

Výkon trestu zákazu činnosti není staven ve smyslu ustanovení § 49 odst. 3, věta první, tr. zák., jestliže je odsouzený v jeho průběhu vzat do vazby.

Mimo rámec správního soudnictví není soud oprávněn zkoumat věcnou správnost správního aktu, vždy však zkoumá, zda jde o správní akt (zda nejde o paakt), zda je správní akt vydán v mezích pravomoci příslušného správního orgánu a zda je pravomocný nebo vykonatelný. Správní akt vydaný tzv. absolutně věcně nepříslušným správním orgánem je nicotný. Vada spočívající v tom, že správní akt vydal v prvním stupni správní orgán, jemuž by jinak příslušelo rozhodovat o věci jako odvolacímu orgánu v systému plné apelace, nezpůsobuje nicotnost aktu.

Nejde o případ zániku trestnosti činu vylučující povolení obnovy řízení v neprospěch obviněného ( § 279 písm. a/ tr. ř.), jestliže ohledně odsouzení, jež je předmětem návrhu na obnovu řízení, platí fikce, že se na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen.

Účastník řízení, proti kterému směřuje návrh na obnovu řízení, nemůže být osobou odlišnou od účastníků řízení, o jehož obnovu jde, popřípadě od jejich právních nástupců z důvodu universální nebo singulární sukcese; to platí bez zřetele k tomu, že původní řízení bylo vůči tomuto účastníku (jako žalovanému) zastaveno podle § 19 a § 104 odst. 1, věty první, o. s. ř. pro nedostatek jeho způsobilosti být účastníkem řízení. V řízení o návrhu na povolení obnovy řízení se již tato okolnost postupem podle § 104 odst. 1, věty první, o. s. ř. projevit nemůže; podstatné je, zda se zřetelem k charakteru rozhodnutí v původní věci a uplatněnému důvodu obnovy lze obnovu řízení vůči původnímu (nezpůsobilému) účastníku povolit či nikoliv (§ 234 odst. 1 o. s. ř.).

V řízení proti mladistvým, kteří jsou starší 19 let, nelze pokládat nesplnění povinnosti soudu vyrozumět orgán pověřený péčí o mládež o hlavním líčení a veřejném zasedání ( § 297 odst. 2 tr. ř.) za podstatnou vadu řízení ve smyslu ustanovení § 258 odst. 1 písm. a) tr. ř.