Rok 1992

Jestliže poživatel invalidního důchodu, který je plně invalidní, je pro dlouhodobý nepříznivý zdravotní stav sice schopen vykonávat soustavné zaměstnání, avšak jen zcela nepřiměřené jeho dřívějším schopnostem a společenskému významu dosavadního zaměstnání ( § 29 odst. 2 písm. c/ zákona č. 100/1988 Sb.), není povinen po přiznání invalidního důchodu vykonávat jakoukoli výdělečnou činnost. Náhrada škody z pracovního úrazu patří tedy takovému poškozenému bez přihlížení k tomu, co si opomenul vydělat, a bez přihlížení k průměrnému výdělku, kterého by mohl dosáhnout za práci, již by mohl vykonávat.

Jestliže pachatel úmyslně usmrtí jiného, aby se zmocnil cizí věci, je možné takový skutek posoudit jen jako trestný čin vraždy podle § 219 odst. 1, 2 písm. f) tr.zák. Jednočinný souběh tohoto trestného činu s trestným činem loupeže podle § 234 odst. 1 tr.zák. je vyloučen.

Jestliže již soud rozhodl na návrh účastníka řízení o dědictví o skutečnosti, která zůstala mezi účastníky řízení o dědictví sporná, potom se musí v dalším průběhu řízení o dědictví vycházet z pravomocného rozhodnutí soudu o této skutečnosti a nelze posuzovat odlišně od závěrů uvedeného soudního rozhodnutí např. důvodnost pohledávky, která má být uvedena do soupisu pasív dědictví.

Jestliže po zrušení rozsudku skutek uvedený v obžalobě a právně posouzený jako přečin již není vzhledem k nové právní úpravě přečinem ani jiným činem trestně postižitelným, nepřichází v úvahu zastavení trestního stíhání vzhledem k amnestii prezidenta republiky. O takovém skutku je třeba rozhodnout zprošťujícím výrokem podle § 226 písm. b) tr.ř.

Byla-li darovaná věc zaslaná obdarovanému poštou jako balíková zásilka, nebylo možné přijetí nabídky daru spatřovat již v převzetí poštovní zásilky, nýbrž až v tom, že se po rozbalení zásilky obdarovaný rozhodl dar přijmout nebo nikoli. Bylo tu tedy zapotřebí počítat s určitým časovým odstupem, během něhož se obdarovaný může seznámit s tím, co je mu darováno. Lhůta ke splnění ohlašovací povinnosti podle ustanovení § 21 odst. 1 zákona č. 146/1984 Sb., v takovém případě neběžela od převzetí poštovní zásilky, nýbrž až od seznámení se s tím, co bylo darováno, a to v odpovídající době, která je k tomu zapotřebí.

O trestný čin opustenia dieťaťa podla § 212 Tr.zák. môže ísť len vtedy, keď úmysel páchatela zahŕňa iba vznik nebezpečenstva smrti alebo ublíženia na zdraví. Pokial páchatel vie o tom, že v dôsledku opustenia dieťaťa môže skutočne dôjsť k smrtelnému následku a je s tým uzrozumený, naplňa týmto konaním znaky trestného činu vraždy podla § 219 alebo vraždy novonarodeného dieťaťa matkou poďla § 220 Tr.zák., resp. pokusu o tieto činy. Rozrušenie spôsobené pôrodom je zvláštny znak trestného činu podla § 220 Tr.zák a nemožno ho zamieňať so všeobecnými podmienkami trestnej zodpovednosti, vyjadrenými v ustanoveniach o nepríčetnosti a zmenšenej príčetnosti. Pre posúdenie otázky, či obvinená konala v tomto psychickom stave, je rozhodujúcim podkladom posudok znalca-pôrodníka. Pritom nie je podstatné, či boly narušené schopnosti obvinenej rozpoznať nebezpečnosť svojho konania a ovládať ho.

Jestliže v průběhu soudního řízení o nárocích neprovdané matky podle ustanovení § 95 odst. 2 zák. o rod. bylo již určeno otcovství muže, proti němuž žena v době svého těhotenství uvedené nároky uplatnila, zanikly podmínky pro uložení zvláštního předběžného opatření ve smyslu citovaného zákonného ustanovení. V takovém případě soud posoudí uplatněné nároky podle ustanovení § 95 odst. 1 zák. o rod., které však neumožňuje přiznat náklady na výživu dítěte a tedy ani náklady na tzv. výbavičku pro dítě. Vzhledem k již určenému otcovství k dítěti, je tu však možné, aby o výživném pro dítě (a v jeho rámci i o nákladech na výbavičku) bylo rozhodnuto v řízení o výchově a výživě dítěte ( § 50 zák. o rod. a § 113 odst. 2 o. s. ř.)