Rok 1970

Ustanovenie § 1 vyhl. č. 60/1966 Zb. viaže poskytovanie starobného dôchodku pri zamestnaní zásadne (s výnimkou podla odseku 2 ) za podmienku dosiahnutia veku 65 rokov, eventuálne - u starobných dôchodkov zo zamestnania I. pracovnej kategórie alebo úplných starobných dôchodkov žien zo zamestnania alebo z pracovnej činnosti v JRD - na podmienku dosiahnutia veku 60 rokov; naproti tomu nárok na starobný dôchodok pri zamestnaní v preferovaných zamestnaniach uvedených v ustanovení § 2 cit. vyhl. nie je podmienený dosiahnutým hore uvedeného veku pracovníka. /1/

Sloučení důchodu z důchodového zabezpečení s důchodem z penzijního nadlepšení podle § 125 odst. 5 zák. č. 101/1964 Sb. je pouze formálním sloučením, které má význam např. pro zvláštní daň z důchodu, jejíž základ tvoří součet obou důchodových nároků. /1/ Podle ustanovení § 4 odst. 3 vl. nař. č. 18/1954 Sb. se k důchodům z penzijního nadlepšení nehledí při krácení důchodu z národního pojištění (důchodového zabezpečení) z jakéhokoli důvodu. To znamená, že nelze z hlediska § 56 odst. 2 zák. č. 101/1964 Sb. srovnávat součet vdovského důchodu a důchodu z penzijního nadlepšení se starobním důchodem.

Prekluzívní (promlčecí) doba, jejímž uplynutím zaniká (se promlčuje) právo poškozeného člena jednotného zemědělského družstva na náhradu za ztrátu na výdělku v důsledku pracovního úrazu, běží ode dne, kdy se poškozený mohl dovědět při vynaložení potřebné péče, jakou částkou byla výroční členskou schůzí družstva stanovena odměna za pracovní jednotku v příslušném roce. K zániku (promlčení) práva na náhradu za ztrátu na výdělku v důsledku pracovního úrazu.

Odpovědnost organizace za škodu na věcech odložených pracovníkem je vybudována na principu objektivní odpovědnosti; jsou-li dány zákonné podmínky (§ 204 zák. práce) této odpovědnosti, nepřichází v úvahu event. spoluzavinění škody pracovníkem, popř. zproštění organizace odpovědnosti za škodu.

Byla-li zjištěna u pracovníka nemoc z povolání a pracoval-li pracovník před jejím zjištěním u organizace za podmínek, z nichž tato nemoc vzniká, odpovídá organizace za škodu z nemoci z povolání bez ohledu na to, že snad pracovník byl zvýšenou měrou disponován pro onemocnění touto nemocí. Některé nemoci uvedené v příloze č. 1 k vyhl. č. 102/1964 Sb. nevznikají pouze v pracovním procesu, nýbrž i za jiných okolností z jiného důvodu; v takovém případě je nutno umožnit organizaci, aby případně podala důkaz o tom, že nemoc vznikla výhradně z příčin, které nebyly v souvislosti s prací u organizace.

Splní-li organizace povinnost uloženou jí v ustanovení § 37 odst. 4 zák. práce, nese pracovník převedený na jinou práci z důvodu ustanovení § 37 odst. 1 písm. a) zák. práce (jestliže změna zdravotního stavu, která vedla k trvalé ztrátě způsobilosti konat dosavadní práci, není následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání) bez nároku na náhradu případnou újmu záležející v poklesu výdělku (v rozdílu mezi původním výdělkem a výdělkem při jiné práci). Nesplní-li organizace povinnost uloženou jí v ustanovení § 37 odst. 4 zák. práce, nenáleží pracovníkovi náhrada mzdy určená se zřetelem na průměrný výdělek (vypočtený podle § 30, 31 vl. nař. č. 66/1965 Sb.), ale se zřetelem na pravděpodobný výdělek, kterého vy pracovník dosáhl, kdyby vykonával jinou vhodnou práci (ve smyslu § 37 odst. 4 zák. práce).

Právny úkon uzavretia dohody urobený zástupcom dediča, ktorý nemá sám spôsobilosť k právnym úkonom, potrebuje pre svoju platnosť vždy schválenie opatrovníckym súdom. Pokial nie je právny úkon uzavretia dohody urobený zástupcom maloletého dediča právoplatne schválený súdom starostlivosti o maloleté deti, nie je ešte perfektný a štátne notárstvo nemôže prikročiť ku schváleniu dohody dedičov, tým menej potom k vydaniu potvrdenia o nadobudnutí dedičstva podla dohody dedičov.