část civilní

Ustanovení § 14 vl. nař. č. 81/1959 Sb. rozšiřuje ustanovení zvláštních předpisů o zániku zástavních práv a věcných břemen na veškerý národní majetek a nejen na majetek získaný národním podnikem nebo ostatními organizacemi státního socialistického sektoru.

Zaměstnanec, který při výkonu svého zaměstnání způsobí porušením povinnosti z pracovního poměru škodu cizímu podniku nebo jiné třetí osobě, odpovídá jen svému zaměstnavateli, a to v rozsahu a za podmínek zák. č. 71/1958 Sb.

Otázka dodatočného zaplatenia dlžného poistného družstevníkom je upravená špeciálnym ustanovením § 7 vl. nar. č. 56/1956 Zb.; všeobecných zásad § 39 vety druhej zák. č. 55/1956 Zb. nie je možno použiť.

Uplatnenie výchovného poslania predpisov o rozviazaní pracovného pomeru učňa, sa prejavuje v tom, že k rozviazaniu pracovného pomeru z dôvodu, ktorý učeň sám zavinil [§ 12 ods. 1 písm. b) zák. č. 89/1958 Zb.] dôjde zásadne tam, kde nebolo možno zjednať nápravu učňa jeho výchovou a presvedčovaním.K otázke regresnej žaloby podanej podnikom na riaditela a kádrového pracovníka z titulu náhrady škody zavinenej v dôsledku nepoužitia dôvodu k výpovedi učňa podla § 12 písm. b) zák. č. 89/1958 Zb.

Ustanovenie § 12 zák. č. 71/1958 Zb. o prejednaní náhrady škody so závodným výborom odborového sväzu a zamestnancom platí aj v rozkaznom konaní.

K pojmu naturálního bytu. Pro povahu bytu jako bytu naturálního není rozhodné, zda se za jeho užívání platí určitá náhrada. Došlo-li k právně účinnému zániku pracovního poměru, zaniká oprávnění zaměstnance na užívání naturálního bytu a zaměstnavatel se může domáhat žalobou opřenou o tvrzení, že zaměstnanec užívá bytu bez právního důvodu, vyklizení naturálního bytu.

Nárok na náhradu ušlého výdělku (rozdílu mezi výdělkem a invalidním důchodem) je součástí jednotného nároku z důvodu náhrady škody. Lhůta k promlčení tohoto nároku začíná běžet nejpozději po dni doručení rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu.