Sešit č. 9/1970

Předpoklady pro postih podle zák. č. 58/1965 Sb. jsou splněny nejen tehdy, spáchal-li pachatel provinění nebo přestupek uvedený v návětě § 1 cit. zák. po předchozím jeho postižení pro tatáž provinění nebo přestupek, tedy za podmínek speciální recidivy, ale i tehdy, byl-li předtím postižen pro kterékoliv provinění nebo kterýkoliv přestupek uvedený v § 1 cit. zák. nebo pro trestný čin obdobný kterémukoliv provinění nebo přestupku uvedeným v tomto ustanovení. Trestný čin ublížení na zdraví podle § 221 odst. 1 tr. zák. je trestným činem obdobné povahy jako provinění podle § 19 písm. a) zák. č. 38/1961 Sb. Po účinnosti zák. č. 150/1969 Sb. o přečinech je nutno posoudit, zda činnost obviněného postižitelná podle zák. č. 58/1965 Sb. nemá být posouzená se zřetelem na ustanovení § 16 odst. 1 tr. zák. podle § 8 písm. c) a § 10 zák. č. 150/1969 Sb. o přečinech.

K výkladu ustanovení § 136 odst. 2 písm. a) tr. zák. Zvlášť závažným následkem ve smyslu § 136 odst. 2 písm. a) tr. zák. může být i ohrožení života a zdraví občana.

I. Jestliže byl čin spáchan za účinnosti zákona zrušeného, je podmínkou toho, aby pachatel mohl být uznán vinným činem, který je předmětem řízení,že tekový čin naplňuje všechny znaky jak některého ustanovení zákona účinného v době spáchání, tak některého ustanovení zákona pozdějšího.

II. V štádiu po prijatí obžaloby nemôže súd zastaviť trestné stíhanie z dôvodu, že skutok nie je trestným činom. V takomto prípade prichádza do úvahy len oslobodenie obžalovaného spod obžaloby rozsudkom podla § 226 písm. b) tr. por.

Ustanovenie § 22 písm. a) zák. č. 82/1968 Zb. o súdnej rehabilitácii, podla ktorého sú zo zákona neplatné rozhodnutia o zaradení do tábora nútenej práce vyslovené komisiou zriadenou podla § 3 odst. 1 zák. č. 247/1948 Zb. o táboroch nútenej práce, sa nevzťahuje na prípady, v ktorých bol podla § 2 odst. 2 zák. č. 247/1948 Zb. trest na slobode za správny priestupok odpykaný namiesto v robotárni v tábore nútenej práce.

U trestného činu pomluvy podle § 206 tr. zák. se vyžaduje, aby mezi jednáním pachatele a následky uvedenými v písm. a) až c) tohoto ustanovení byla příčinná souvislost.

Z podnětu odvolání prokurátora proti výroku o náhradě škody je odvolací soud povinen podle § 254 odst. 1 tr. ř. přezkoumat zákonnost a odůvodněnost všech výroků rozsudku, proti nimž může prokurátor podat odvolání, tedy i výroku o vině a trestu. Odvolání podané prokurátorem proto, že soud prvního stupně neuložil obviněnému povinnost nahradit škodu, ačkoliv potřebné podklady pro takové rozhodnutí byly splněny, je odvoláním podaným v neprospěch obviněného. Takovým odvoláním se totiž odvolatel domáhá změny napadeného rozsudku, která by znamenala zhoršení postavení obviněného.