Sešit č. 5/1970

Soudní poplatek za sepsání návrhu na zahájení řízení se nevrací, bylo-li řízení o návrhu zastaveno.

Je-li pro výkon rozhodnutí - se zřetelem na povahu uložené povinnosti - určen zvláštní způsob výkonu, není přípustné provedení výkonu rozhodnutí jiným způsobem. Nepodaří-li se vykonavateli odebrání věci a nejde-li o případ § 346 nebo 347 o. s. ř., je výkon rozhodnutí odebráním věci skončen; na povinném nelze vynutit, aby sdělil, kde je věc, která má být odebrána. Postup podle § 351 o. s. ř. není použitelný pro výkon rozhodnutí odebráním věci, jestliže se věc, která má být odebrána, nenalezne u povinného.

V řízení o výkon rozhodnutí se nemůže žádný z rodičů dovolávat započtení částečného plnění vyživovací povinnosti k nezletilému dítěti učiněného před rozhodnutím o určení rozsahu vyživovací povinnosti, ať již soud - který rozhodoval o rozsahu vyživovací povinnosti - k takovému plnění nepřihlédl z jakýchkoli důvodů, nebo je započetl jakýmkoli způsobem. Suspenzívní účinek odvolání nastává jen tehdy, bylo-li odvolání podáno k tomu oprávněnou osobou a v zákonem stanovené lhůtě.

Vzájomná vyživovacia povinnosť manželov predchádza vyživovaciu povinnosť rodičov voči ich vydatým alebo ženatým deťom; ak teda rodičia pomáhali navrhovatelke, išlo o bezodplatné plnenia len vo vzťahu k nej, ktoré nijako neovplyvňujú rozsah vyživovacej povinnosti odporcu k navrhovatelke. Ak sa navrhovatelka rozhodla využiť svoje právo na predlženú materskú dovolenku, môže žiadať prinajmenej pre túto dobu (ak sú splnené zákonné podmienky) od odporcu, aby ju vyživoval. /1/

Zásada zverovania maloletých detí - súrodencov do výchovy spoločne tomu istému rodičovi nemôže byť uplatňovaná mechanickým spôsobom, bez zretela na všetky okolnosti každého jednotlivého prípadu. Niekedy - aj keď výnimočne - bude oddelená výchova maloletých detí - súrodencov vhodnejším opatrením, a to napr. vtedy, ak maloleté deti tých istých rodičov vyrastajú už dlhšiu dobu oddelene a privykli rôznemu výchovnému prostrediu, popr. ak oddelená výchova nepovedie k strate vzájomného sústavného kontaktu maloletých detí a prispeje k úprave vzťahov rodičov a k usnadneniu výchovného pôsobenia oboch rodičov na spoločné deti.

Domněnku otcovství ve smyslu § 52 zák. o rod. zakládá toliko takové prohlášení, které odpovídá všem předpokladům uvedeným v tomto ustanovení zák. o rod., tj., které je zcela určité, učiněné před národním výborem pověřeným vést matriku nebo před soudem a stvrzené stejným prohlášením matky. Pouhý projev žalovaného v řízení o určení otcovství, že je ochoten uznat otcovství,m nezbavuje soud povinnosti, aby zjišťoval, zda žalovanému svědčí domněnka otcovství jako muži, který s matkou dítěte souložil v době, od které neprošlo do narození dítěte méně než 180 a více než 300 dnů, a zda závažné okolnosti nevylučují jeho otcovství, a aby rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu věci.

Odpovědnost podle § 425 o. z. (pro nesplnění oznamovací povinnosti uložené v § 416 odst. 1 o. z.) je dána jen tehdy, jestliže upozornění příslušných orgánů mohlo ještě splnit svůj účel, tj. jestliže příslušné orgány mohly ještě na základě upozornění na hrozící škodu zabránit bezprostřednímu vzniku škody. Uvažuje-li soud o snížení náhrady škody způsobené více škůdci a zaviněním poškozeného, určí nejprve díl škody, který nese poškozený, a náhradu další škody rozvrhne na jednotlivé škůdce podle jejich účasti na způsobení škody teprve takto - na jednotlivé škůdce - stanovenou náhradu škody přiměřeně sníží ve shodě s hledisky § 450 o. z. Ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. o lhůtě k plnění neodpovídá výrok rozhodnutí, jímž je počátek plnění povinnosti nezletilých žalovaných k náhradě škody vázán na okamžik, kdy "si budou moci sami vydělávat".