Sešit č. 3/1997

I. Za trest uložený před 1.1.1993 soudem se sídlem na území Slovenské republiky, v jehož výkonu se podle čl. II. bodu 7 zák. č. 25/1993 Sb. pokračuje, jako by byl uložen soudem České republiky, se považuje nejen trest, jehož výkon byl před tímto datem v České republice zahájen, nýbrž i trest, v jehož výkonu zde bylo před tímto datem pokračováno po zahájení výkonu trestu ve věznici na území dnešní Slovenské republiky.

U institutu právní pomoci záležejícího ve výkonu rozsudku cizího státu nepřipouští vnitrostátní právní řád České republiky postup bez smluvního podkladu jen na základě reciprocity ( § 384a tr.ř. ). Uznání rozsudku cizího státu na území České republiky je možné jen na základě platné mezinárodní smlouvy, jíž je Česká republika vázána.

K postupu orgánů České republiky v trestním řízení po převzetí trestního stíhání z ciziny rozhodnutím Nejvyššího státního zastupitelství podle § 383a tr.ř.: V trestní věci, ve které došlo k převzetí trestního stíhání cizího státu na základě mezinárodní smlouvy, jíž je Česká republika vázána, nebo i bez smluvního základu jen na základě reciprocity Nejvyšším státním zastupitelstvím způsobem předpokládaným právním řádem České republiky ( § 383a tr.ř. ), je možno v řízení před soudem použít i důkazy, které byly v procesní formě provedeny a zajištěny v rámci trestního stíhání orgány cizího státu. Po převzetí trestního stíhání je nutno provést nové trestní řízení v tom směru, že se sdělí obvinění, vyslechne se obviněný a provedou další úkony přípravného řízení předpokládané trestním řádem České republiky. Důkazní řízení však není nutné provádět znovu jen proto, že důkazy nebyly provedeny a zajištěny orgány České republiky, ale orgány cizího státu před zahájením trestního stíhání v České republice.

Pořádkovou pokutu podle § 66 odst. 1 tr.ř. není možné uložit kdykoli bez časového omezení od doby, kdy došlo k jednání, které je důvodem k jejímu uložení. Uplyne-li od takového jednání doba delší než jeden rok, nepřichází uložení pořádkové pokuty v úvahu.