Sešit č. 1-2/1961

Vedení podniku projednává výši náhrady škody zpravidla současně se závodním výborem odborového svazu a zaměstnancem.

Výjimečně postačí, když takové projednání výše náhrady škody se uskuteční postupně se závodním výborem odborového svazu a poté se zaměstnancem.

Zjištění výše dosaženého nebo zamýšleného zisku je nezbytné pro posouzení, zda jde o trestný čin spekulace podle § 134a odst.1 tr. zák., nebo o přestupek černého obchodu podle § 87 tr. zák. spr.

Za dobu vzniku škodné události v případě onemocnění zaměstnance silikózou, je třeba považovat ten okamžik, kdy byla tato nemoc jako nemoc z povolání lékařsky u zaměstnance zjištěna.

K výkladu § 2 odst. 1 písm. b) zák. č. 58/1956 Sb. (předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, podle nichž nutno zkoumat vyvinění provozovatele v případě škody způsobené silikózou jakožto nemocí z povolání).

Vyjadrenie velitela, že netrvá na súdnom stíhaní kázensky vybavitelného trestného činu (§ 305 tr. zák.) nie je možné považovať za právoplatné rozhodnutie v zmysle § 6 písm. f) tr. por. a preto nemôže byť ani dôvodom k postupu podla § 199 ods. 1 písm. c) tr. por.

K takému vyjadreniu velitela však súd prihliadne a hodnotí ho v súvislosti s ostatnými okolnosťami prípadu pri riešení otázky, či je alebo nie je treba obvineného postaviť pred súd. V prípade, že potom dospeje súd k záveru, že výchovný účel môže byť dosiahnutý i mimosúdnym vybavením veci, rozhodne podla § 199 ods. 2 tr. por., že sa vec postupuje ku kázenskému vybaveniu.

Bez prevedenia rozhodcovského konania je možno prejednať pracovný spor na súde, ak nebolo dosial rozhodnutím krajskej odborovej rady zavedené na závode rozhodcovské konanie.

Okolnosti, týkající se duševního stavu jsou důležité nejen pro zjištění stupně odpovědnosti obviněného za spáchaný trestný čin, ale i pro vyjasnění motivu činu, což jsou okolnosti důležité pro stanovení stupně nebezpečnosti jeho jednání pro společnost. Nebyly-li proto tyto okolnosti dostatečně při vyšetřování objasněny, odůvodňují vrácení obžaloby prokurátoru k došetření.

Podle ustanovení § 199 odst. 1 písm. d) tr. ř. vrací se věc prokurátoru nejen tehdy, je-li toho třeba k odstranění vad přípravného řízení nýbrž i tehdy, je-li toho třeba k náležitému objasnění věci. Pro otázku vrácení prokurátoru k došetření, není rozhodující, kdy před přijetím obžaloby vznikla nutnost doplnit vyšetřování, nýbrž rozhodující je rozsah nutnosti tohoto došetřování.

Špatný zdravotní stav matky obviněného nezbavuje prokurátora povinnosti uložené mu v § 80 odst. 3 tr. ř. vyrozumět rodinné příslušníky obviněného o vzetí do vazby.

Přídavky na děti (rodinné přídavky) jsou podle § 11 č. 3 a § 30 a násl. zák. č. 54/1956 Sb. o nemocenském pojištění zaměstnanců dávkami nemocenského pojištění a proto požívají ochrany podle §§ 245, 246 tr. zák.

Podle § 10 odst. 3 písm. d) a § 47 odst. 2 opatření ÚRO (vyhl. č. 91/1958 Sb. vymáhá náhradu škod vzniklých při provádění nemocenského pojištění krajská odborová rada, z čehož nutno dovodit, že řízení o takových nárocích nepřísluší soudům v řízení občanskoprávním ani v řízení trestním.

Pouzhé konstatování, že obžalovaný byl vícekrát trestán, je mechanickým hodnocením, resp. pouhým zjišťováním skutečnosti, která sama o sobě nemůže být dostatečným podkladem pro posouzení otázky, jaký trest bude nezbytně nutný, aby byl v konkrétním případě splněn výchovný účel.

Přestupek podle § 91 odst. 1, 2 tr. zák. spr. předpokládá nepravdivé údaje učiněné v řízení před veřejným orgánem nebo ve správním řízení.